Zadáním projektu byla citlivá proměna staré vily – domu, který už desítky let stojí ve svahu vinohradské parcely a nese na sobě otisk všech svých minulých obyvatel. Úkolem bylo doplnit jeho příběh o novou kapitolu: kompletní rekonstrukci, která ponechá domu jeho charakter, ale současně jej otevře dnešním potřebám.

V prvním a druhém nadzemním podlaží vznikají dvě samostatné bytové jednotky, každá s vlastním rytmem světla a proporcí. Nejvyšší podlaží, rozvětvené o částečnou další úroveň pod střechou, se proměňuje v třetí, prostorově nejčlenitější byt – malý dům nad domem, v němž je cítit blízkost oblohy. Suterén zůstává stranou zásahu; je to tichá vrstva vily, která si ponechává svůj původní charakter.

Součástí úkolu bylo také nově uspořádat parter, navázat dům na terén a doplnit jej o kryté parkování. To je řešeno jako lehká ocelová konstrukce zavěšená na východní hraně pozemku – subtilní, téměř plovoucí gesto, které uvolňuje dům ze sevření původních přístaveb a nechává jej znovu dýchat ze všech stran. Střecha přístřešku je pojata jako extenzivní zelený povrch, jenž vrací krajině část toho, co jí byla odebráno.

V parteru dochází také k celkovému přeuspořádání terénu: nové opěrné stěny a schodiště zpřístupňují jednotlivé úrovně parcely a vytvářejí přirozenou cestu okolo domu. Celek je koncipován tak, aby pohyb po pozemku působil lehce a organicky. Do budoucna je při severní straně uvažována možnost přidání venkovního výtahu – nenápadného, avšak zásadního prvku, který dokáže otevřít dům i těm, kteří jej chtějí sdílet bez bariér.