Při prvotních úvahách nad řešením rodinného domu na okraji města nám vyvstaly zásadní otázky ohledně lokality pozemku. Jak by měl takový dům vypadat a jaké hodnoty reprezentovat? Jaký vztah dům zaujme ke svému okolí, které v nás budí dojem sídelní kaše se všemi vyplývajícími neduhy? Jakou formu zvolit, tak aby dům nabízel reprezentativní, noblesní výraz a zároveň nepůsobil v území nepatřičně?

Při hledání odpovědí v nás postupně sílil názor důsledně se vymezit vůči architektonicky podprůměrné úrovni okolní zástavby. Jakýkoliv „tvarový“ dialog nebo dokonce navazování, by bylo pro nás v této lokalitě problematické. Nadchli jsme se myšlenkou navrhnout dům, který by byl s okolím ve smíru (koherentní), ale zároveň schopný vygenerovat si svůj vlastní (vnitřní) okolím nerušený svět jen sám pro sebe – „dům, který je pro sebe“.

Důsledné uplatňování tohoto principu nás dovedlo k výsledné formě domu ve tvaru pětiúhelníku, který jasně podtrhuje zvolený koncept svým vymezeným charakterem, monumentalitou a jednoduchou čitelnou geometrií. Dům se tváří zvenku jako „neproniknutelná“ pevnost s jasně definovanou předvídatelnou figurou. Zevnitř je velkoryse otevřen do atria, zahrady jako středobodu celého domu, která umocňuje pocit uvolnění, klidu a soukromí. Napětí mezi vnější uzavřeností a vnitřní otevřeností domu inscenuje jeho hlavní atmosféru (prožitek).

Dům je navržen v lokalitě Nové Skorotice, která leží na severozápadním okraji Ústí nad Labem zhruba 4 km vzdušnou čarou od historického centra. Kvalitou lokality je výhled na úpatí Krušných hor a Českého středohoří.

Pozemek o rozloze necelých 1200 m2 patří do nově se rozrůstajícího území zastavěného převážně velkými rezidenčními domy. Na základě velkorysosti zastavovacího plánu a celkové poloze vůči městu se můžeme domýšlet velkých počátečních ambic města „založit novou vilovou čtvrť“. Stavební pozemek je situován v jihozápadním svahu v centru Nových Skorotic u Malého náměstí, které je ve skutečnosti otočkou pro autobusy městské hromadné dopravy. Díky tomuto sousedství získává pozemek nerušený, trvale nezastavitelný jihozápadní průhled na nedaleký Střížovický vrch.

Dům ve tvaru pentagonu je umístěn v horní části pozemku. Ze severu je mírně natočen vůči ulici, tak aby vytvořil reprezentativní zpevněný prostor před domem, který je ponechán bez oplocení. Spodní partie pozemku je ponechána jako zahrada.

Dispozice domu je pevně vymezená tvarem, který definuje jak vnější tvar fasád, tak i pevně ohraničuje vnitřní atrium s chodníkem. Obytný prostor společně s garáží je rozmístěn do tří křídel. Zbylá dvě křídla nejsou tvořena hmotou domu. Jsou formována vertikálními dřevěnými lamelami a uzavírají tak tvar pentagonu. Mezery mezi lamelami umožňují volný průhled z vnitřního atria do zahrady a dále na Střížovický vrch. Dřevěné lamely jsou půdorysně natočeny tak, aby bránily zvenčí pohledům dovnitř, ale zároveň aby dovolovali pohledy z vnitřku ven. Tímto jednoduchým principem docilujeme příjemného pocitu soukromí uvnitř domu. Dispozice domu je založená na cestě k vnitřnímu atriu, které zaujímá ústřední roli v příběhu domu. Každý kdo vstupuje do domu, je vizuálně naváděn touto cestou postupně procházející skrz hlavní obytné prostory – obývací pokoj s kuchyní, ložnice. Dalším důležitým momentem, se kterým v návrhu pracujeme, je svah pozemku, který byl pro nás od začátku výzvou. Od klienta jsme dostali jasné zadání navrhnout rodinný dům, ideálně bezbariérový, bez schodů. Výškový rozdíl pozemku je řešen vnitřní rampou. Rampa zde nehraje pouze roli vertikální komunikace, ale také je důležitá z hlediska plynulého ničím nerušeného prožitku z prostoru.

Vstupní křídlo pentagonu plynule navazuje na okolní terén v ulici, nachází se zde garáž pro dvě auta, technická místnost, pracovna, místnost pro hosty, sociální zázemí a hlavní vstup se zádveřím a šatnou. Prostor závětří ze strany ulice vznikl vyříznutím z hmoty pentagonu. Vzniklá nika (závětří) je celá obložená vodorovnými prkny.

Dispozici pentagonu jsme od začátku inscenovali ve dvou základních scénářích – pro majitele, který bude přijíždět autem a půjde domu přes garáž a pro návštěvu, která půjde přes hlavní vstup. Cesta přes garáž, kterou jsme při prvních variantách upozaďovali, se nám postupně jevila čím dál více podstatná. Uvědomili jsme si, že z hlediska každodenního užívání hraje zásadní roli. Cestu z garáže do obývacího prostoru jsme proložili velkorysou chodbou, která se v celé své délce otevírá do zahrady. Chodba je zároveň prosklením propojena s hostinským pokojem a pracovnou (šicí místností). Míra intimity v pokojích je řešená látkovými závěsy, které si může každý shrnout/rozhrnout, jak je mu libo. Hostinský pokoj, pracovnu a chodbu od sebe oddělují nenosné příčky, které se dají kdykoliv odstranit a vytvořit tak v budoucnu třeba dva velké dětské pokoje.

Hlavní návštěvní vstup plynule navazuje přes prostorné zádveří do hlavního obytného křídla pentagonu, které se postupně, při scházení po rampě, otevírá do převýšeného prostoru s obývacím pokojem a kuchyní. Hlavní obývací prostor plynule navazuje přes velké posuvné dveře do ložnicového křídla s vlastní koupelnou. Ložnicové křídlo je ukončené venkovní krytou terasou s vířivkou a grilem. Vnitřní obvod pentagonu je kryt poměrně velkým přesahem střechy. Přesah jednak brání přehřívání interiéru, zároveň krytý prostor vytváří další vrstvu v užívání domu a komfortní přístup ke kryté terase. Výškový rozdíl vstupního křídla a úrovně vnitřního atria využíváme v části prostoru pod garáží pro zahradní sklad.