Urban-concept of Papirak in Liberec - architectural competition, 2nd place
Urbanistická koncepce se odvíjí od původní městské struktury, která je patrná ze stabilního katastru, a i ze současného stavu zbylých budov v řešeném území. Území je tak dobře severojižně propojeno a vytváří různorodou blokovou zástavbu malého měřítka. Navržené bloky nejsou uzavřené a dá se jimi procházet. Vznikají tak polosoukromé vnitrobloky, které slouží primárně pro obyvatele objektů a částečně i pro širší veřejnost. Nová urbánní struktura má čtyři hlavní centra a několik subcenter. Hlavními centry jsou 1) Papírové náměstí, které je vhodně doplněno zástavbou pro lepší celkovou čitelnost, 2) Městské terasy a jejich veřejný polyfunkční předprostor s kavárnou, 3) Náměstí kreativního centra Linserka, která je v blízkosti uzlových bodů tramvaje/autobusu, 4) nábřeží řeky Nisy, které je v blízkosti uzlových bodů hromadné dopravy a vede jím hlavní cyklotrasa Odra-Nisa. Menšími subcentry - SC, která obsluhují danou oblast, jsou vnitrobloky, které jsou částečně prostupné a doplňují lokální vybavenost. Tyto dvory jsou vzájemně propojené a nabízí prostor jak pro zahrady obyvatel okolních domů, tak i (ve specifickém režimu) pro širší veřejnost – dětská hřiště, komunitní zahrada, zahrádky restaurací. Speciálním subcentrem je vnitřní dvorana bloku nového kreativního centra Linserka - KC, která nabízí prostor pro konání různorodých akcí, výstav pod širým nebem, letního kina, festivalů, apod. Tento prostor je přes přízemní parter propojen s vedlejším trojúhelníkovým náměstím.
Návrh urbanistické struktury se opírá o několik základních stavebních elementů. Prvním z nich je slučování některých důležitých prvků při výstavbě, jako je například jednotné společné parkování v podzemních parkovištích pro ucelený blok či 2, tak aby se principiálně neřešilo pro samostatný malý blok, kde by se pak parkování řešilo velice těžce. Rozdílná patrovost budov, s ohledem na lokalitu, k dosažení prostorové a velikostní diferenciace a variability zástavby – od třípodlažních rodinných domů až po pětipodlažní budovy s lokálními vyššími šesti podlažínmi stavbami. Dalšími charakteristickými/stavebními prvky jsou místně ustoupené první podlaží – rozšíření uličního prostoru v rámci obytných ulic, vyšší světlá výška prvního nadzemního podlaží, jako podlaží, které je multifunkční a je prostorově variabilní pro život, podnikání, obchod, dílnu, atd.. Společným jmenovatelem je také ustupující podlaží, které je ve většině případů nad dvěma plnými podlažími, je uskočené od obytné ulice, aby se pocitově zmenšila hmota objektu a do ulice se tak dostalo více přirozeného světla. Střechy by měly být variabilní – sedlové, pultové či ploché s terasami či zelenými střechami. Střecha by měla vždy umožňovat umístění fotovoltaických panelů. Součástí střešní roviny může být i střešní skleník, popřípadě zimní zahrada, která by lokálně mohla zachytávat a zpracovávat dešťové vody. Samozřejmostí je snaha o využívání obnovitelných zdrojů energie, pasivní standard, zpětné získávání tepla a zpracovávání dešťových vod v místě stavby. V širším kontextu je důležitým aspektem i napojení na centrální udržitelný zdroj vytápění (například forma bioplynu pro větší územní městský celek).
Městské terasy v sobě spojují reprezentativní prostor, klidné zákoutí s výhledy na Ještěd a venkovní divadelní scénu. Hlavním cílem je zlepšení jejich prostupnosti pomocí jednotlivých úrovní, mezi kterými se dá volně pohybovat. Spodní rovinná plocha je upravena v mlatu podle potřeby ji lze proměnit od sportovního hřiště po divadelní scénu či taneční parket. Navazující svah je pak přirozeným hledištěm. V nejnižší úrovni je umístěno několik řad pobytových stupňů. Z dalších dvou úrovní terasy je možné pozorovat dění podél zídek a zábradlí. Jihozápadní část teras je využita jako zahrádka nové kavárny. Vstup do bunkru je zastropen, což vytváří příjemné loubí.
Koncept výsadeb zahrnuje kosterní dlouhověké dřeviny jako Quercus robur a Tilia cordata a doplňkové ovocné dřeviny. Cílem je navodit atmosféru terasovitých zahrad. Nejvíce ovocných stromů je navrženo na nejnižší úrovni, kde tvoří příjemné mikroklima, jejich habitus však neblokuje výhledy z vrchních úrovní teras. Další ovocné stromy jsou navrženy v nejvyšší úrovni teras, rovněž z důvodu minimalizace blokování výhledů. Do svažitého terénu je vsazena réva vinná. Stinná místa teras jsou osázena půdopokryvnými rostlinami.
Prvky použité v prostoru svou estetikou podtrhují charakter teras. Využito je kovového zábradlí, které zdůrazňuje linku koruny zdí, široké madlo umožňuje pohodlné opírání při výhledech. Stejný ráz mají také stínící konstrukce, které se svým tvaroslovím odkazují k věšení barvených pláten. Na vybraných místech teras jsou umístěny lavice, ve spodní části se nachází přenosné stoly a židle. Spodní úroveň bude také umožňovat připojení se do elektrické sítě pomocí zemních zásuvek.
Team: Rehwaldt Landscape Architects + momentura
Landscape design: Dipl.-Ing. Till Rehwadt, Ing. Eliska Cerná, Ing. arch. Adela Chmelova, Ing. Eliska Olsanska
Urban-design concept: Ing. arch. Michal Rouha, Ing. arch. Marie Delongova, Ing. arch. Anton Vinas
Transportation concept: Ing. Jan Eibl