Aktuální projekty

Autor architektonického konceptu: Michal Rouha
Spolupráce: The Hong Nhung, Lucia Kanderová
Kooperace, Itálie: Roy Emiliano Nash – P.U.R.A.
Místní odborný konzultant: Loris Bottamedi

Dům se nachází v malém městě na severu Itálie – v Andalu. Město je součástí regionu Trentino-Alto Adige v provincii Trento. Stávající dům stojí na pozemku uvnitř chráněného historického jádra. Ze tří stran je obklopený stavbami jemu podobnému charakteru. Stavba původně sloužila k hospodářským účelům. První podlaží bylo využíváno jako sklep, druhé podlaží bylo obytné a třetí podlaží sloužilo jako stáj pro dobytek. V posledním podlaží byl sklad sena. V současnosti je budova opuštěná a nevyužívaná. Komplikovaný tvar budovy je typický pro rostlou strukturu starého italského města. Problémem jsou majetkoprávní vztahy. Hlavní fasády domu ustupují od uliční čáry směrem dovnitř pozemku. Dům vyplňuje zbývající místo mezi sousedícími domy. Dům je domem mezi domy.

Koncept návrhu respektuje charakter zástavby okolních domů v historické části města Andalo. Dům roste uvnitř a navenek působí nedotčeně, klidně, vyrovnaně. Nová obytná funkce generuje jen velmi nenápadné zásahy do vnějšího výrazu domu. Návrh využívá dvě hlavní fasády, které jsou odkryté (asi 30% plochy v porovnání se solitérním domem o 4 volných fasádách). Prostory ve styku s těmito fasádami jsou těmi nejdůležitějšími v celém domě. Jsou to prostory, ve kterých navrhujeme hlavní obytné místnosti. Chodby, koupelny a toalety jsou ve druhém plánu za obytnými místnostmi. V posledním plánu dispozice domu je hlavní schodiště, vertikální propojení 2., 3. a 4. podlaží. Návrh dvou hlavních vstupů ve dvou různých podlažích činí dům přístupnějším. Dva vstupy také umožňují budoucí rozdělení domu na dvě samostatné jednotky. Dalším důležitým prvkem našeho návrhu je zvednutí střechy za účelem zvětšení světlé výšky a tedy i plochy posledního podlaží, kde se nachází hlavní obytná místnost. Poslední podlaží je srdcem celého domu s krásným výhledem na město Andalo. Nejdůležitějším místem je obývací místnost s velkým stolem, pohodlným sezením a hrací místností. Dvě fasády – viditelné pláště budovy – respektují charakter vrstev, které můžeme najít na domech v okolí… Sklep – kamenný charakter, druhé podlaží – omítka, třetí a čtvrté podlaží – obklad dřevěnými latěmi.

Dům má čtyři obytná podlaží. Každé podlaží, včetně toho čtvrtého – posledního, má vlastní vstup. V 1. podlaží navrhujeme zachovat vinný sklep, propojený s předzahrádkou, která vznikla posunutím fasády od ulice. Předzahrádka může být využívána k parkování nebo jako malé chráněné místo k umístění stolu se židlemi. Druhé podlaží má hlavní vstup též zepředu, po hlavním schodišti se vystoupá na balkon a odtud lze vejít dovnitř. V 2. podlaží je navržena hlavní ložnice s koupelnou, sklad a interiérové schodiště propojující všechny horní podlaží. Do 3. podlaží lze také vstoupit vchodem ze severní strany. Toto podlaží má dvě ložnice a jednu koupelnu. Ve druhém plánu podlaží je hlavní chodba, kterou lze částečně využívat ke skladovacím účelům. Společná obývací místnost s velkou kuchyní je v nejvyšším, čtvrtém podlaží. Dispoziční uspořádání je připraveno pro možné budoucí rozdělení domu na dvě samostatné obytné jednotky.

Stávající strukturu budovy jsme se rozhodli respektovat a příliš ji neměnit. Ve sklepě se nachází staré kamenné klenby, které jsou očividně propojené se sousedními domy. Ve druhém a třetím podlaží respektujeme stávající strukturu a přidáváme nové jádro schodiště do třetího plánu. Čtvrté podlaží je navrženo jako další, nový stupeň struktury se třemi platformami v dispozici. V tomto podlaží doplňujeme nosnou konstrukci sloupy, které nesou novou vyvýšenou konstrukci střechy. Střecha je zvednutá o 80 cm pro zvětšení světlé výšky a plochy v hlavním obytném prostoru.

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Lucia Kanderová, The Thi Hong Nhung, Kristýna Rajdlová,Anna Hermannová
Vizualizace: Pavel Vinter, ZAN studio
Lokalita: Praha

Zadání
Zadáním bylo navrhnout bytovou jednotku dle potřeb nových obyvatel a rekfletovat v něm jejich potřeby, přání a zvyky. Bytová jednotka se nachází v Praze v ulici Na Vrstvách. Je ve třetím patře jednoho bytového domu ze 60.tých let.

Vstupní analýza
Po prvotním seznámení s klienty, provedení předbéžné analýzy, byly realizovány výstupy ze strany klienta - pocitová mind-mapa s prvky stavebního programu, scénář typického dne a zkreslené byty s komentáři, ve kterých klienti trávili svá léta v minulosti. Dále bylo provedeno základní ověření půdorysu a zpracování digitálního výstupu stávajícího stavu bytové jednotky.

Koncepce
Výsledkem těchto vstupních analýz bylo vytvoření dvou základních variant - bytu s nikami a bytu s barevným srdcem. Byt s nikami, reflektuje potřeby mít vždy své místo v prostoru ... niku, která se objevuje na několika místech v bytě a vyjadřuje jakýsi akcent a to i kontrastní materiálový - zde se něco dějě, zde dělám to a to. V tomto případě jsme k bytové jednotce přistupovali neinvazivně a respektovali jsme všechny nosné stěny v jednotce. Úprava se týkala vždy jen nenosných příček.

V druhém případě jsme do bytové jednotky šáhli trochu razantněji a prováděli jsme i otvory v nosných stěnách. V tomto případě se pak jedná o byt s barevným srdcem, kde ústřední motiv hreje ložnice se šatnou, jako materiálově barevné srdce celého bytu, které je ze tří stran obklopeno ostatními navazujícími prostory.

Funkční prostorové schéma bytu = výsledná dispozice
Základní funkční vztahy v bytové jednotce, kontext místa s jednotlivými výhledy do krajiny a pozicí balkonu, toto vše předurčilo základní rozprostření jednotlivých místností v rámci bytové jednotky.

Horní severní část se vstupní halou, toaletou a koupelnou navazuje dále na dětský pokoj. Dětský pokoj v této pozici, východním rohu půdorysu, má nejlepší a nejklidnější orientaci ke světovým stranám a krásný výhled do přilehlých zahrad. Ze vstupní haly se dostanem dále do kuchyně, která je v centrální části půdorysu. Na kuchyň navazuje hlavní ložnice se soukromou šatnou, která je umístěna na východní fasádě, také s výhledem do klidné zahrady. Jižním směrem je pak na kuchyň plynule navázán obývycí prostor přes již existující otvor ve zdi. Obývací pokoj je pak orientován na jih do ulice. K obývacímu prostoru je pak přičleněn prostor pracovny/dalšího pokoje, který se dá přes skládací dveře otevřít či úplně uzavřít. Pozice pracovny v jižním rohu je zde volená záměrně kvůli lepšímu přístupu k balkonu z obývacího prostoru a využívání ho i v rámci společenských událostí.

Autor: Michal Rouha, Lucia Horkavá
Spolupráce: Anna Hermannová, Nhung Hong, Lucia Kanderová, Filip Kocourek, Tereza Stambolijská
Autor krajinářské části: Radka Matoušková
Vizualizace: Adam Preisler
Lokalita: Mýto, stávající sídlo firmy

Idea tří průmyslových hal - „TROJHALÍ“ vychází z čiré potřeby místa pro výrobní prostory. Minoritní náplň v nově budovaném objemu hal zastupují prostory administrativy, přednáškového sálu, stravovacího zázemí a vstupního foyer na východní straně. Dvě stávající haly, které v současné době fungují jako výrobní hala s administrativou a hala sloužící jako sklad nenápadně předurčuje budoucí rozvoj haly na jihu, která nyní funguje jako základna firmy TGS. Vestavba třetí haly mezi stávající haly za účelem zachování maximální kapacity skladovacích prostor a postupné budování a rozšiřování firmy v dalších fázích – zbourání stávající skladové haly na severu a vybudování nové odpovídající haly s administrativou s vyšší stavební výškou.

Jednotlivé haly v navrhovaném budoucím uskupení na sebe navzájem v interiéru i v exteriéru navazují. Hlavní administrativní část situována do východní části hal a je hlavním srdcem celého areálu. V těchto místech se haly v gradaci prodlužují a rozmělňují v rámci dalšího protažení poloviční šířky jednotlivých hal. Tímto způsobem se vytváří jakýsi pomyslný paraván k blízké dálnici. Východní část tak tímto posunutím objemů získává jemné a drobnější měřítko bez asociace k průmyslovým halám. Toto řešení dále také umožňuje vytvoření dílčích zákoutí, jakých-si předzahrádek pro administrativní provoz.

Raumplan, jako pojem prostorového plánu jasně definující prostorové uspořádání je hlavní nosnou myšlenkou návrhu. Tato myšlenka souvisí s typologickým řešení oblasti teorie architektury ve vztahu k významu prostoru a konstrukce. Prostorová mřížka je využívána dle potřeb jednotlivých podlaží a vytváří tak lokální horizontální i vertikální propojování prostorů. Dále pak mřížka v místě vstupu vybíhá i ven z hlavní středové haly, zdůrazňuje tak hlavní vstupní prostor a určuje hlavní charakter i vstupního parteru trojhalí. Prostorový řád tak navazuje na ideje architekta Yona Friedmana z Maďarska a jeho koncept Spatial City ve vztahu k modulární architektuře. Modularitou ve vztahu k prostorové mřížce se zabýval i Piet Blom či Sou Fujimoto (Serpentine Pavilion, 2013, London). S prostorovou mřížkou ve svých konceptuálních a minimalistických dílech pracoval i americký výtvarník Sol LeWitt (výstava Between the Lines, Milano; díla Sculpture Garden, 13/11, 12x23x12 či Horizontal Progression).

TECHNICKÉ INSTALACE OBJEKTU

Nové rozvody vody a vedení kanalizace bude řešeno samostatně, nezávisle na první hale, případně se ověří v rámci dalších fází napojení na vnitřní technickou infrastrukturu haly první. Dispoziční řešení vyšších podlaží je navrženo s ohledem na svislé stoupací vedení v maximální míře u vnějších stěn, aby vedení instalací bylo co nejjednodušší. V úrovni 1NP se předpokládá standardní napojování v úrovni základů(kanalizace). Ohřev vody do nových hal, bude zajišťovat nový plynový kotel. Zpracování dešťových vod se uvažuje využitím ve vstupním parteru objektu, jako proměnné vodní plochy v rámci navržených průlehů, které by byly navzájem propojeny s přepadem do akumulační nádrže s dalším bezpečnostním přepadem. Venkovní vodní plochy budou pozitivně ovlivňovat vstupní parter objektu a využívání venkovních pobytových ploch.

VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ TROJHALÍ

V rámci celkového uvažování nad budoucím růstem a rozvojem areálu, se předpokládá zachování plynového kotle pro vytápění původní haly a oddělení technologického systému vytápění pro další navazující objekty. U střední haly se uvažuje o spojení systému vytápění a systému chlazení v jedno v rámci celkového celoročního fungování objektu – VRV či VRF systém (např. Daikin, Samsung), s centrálními jednotkami na střeše. Distribuce tepla/chlazení bude řešeno lokálními jednotkami nad pracovními místy v přiznané a viditelné formě.

VZDUCHOTECHNICKÉ ŘEŠENÍ

Z hlediska vzduchotechniky se uvažuje o nových čtyřech samostatných celcích, které by měly samostatné jednotky na střeše a obstarávaly by komfort vnitřního prostředí z hlediska potřebné výměny vzduchu. Jedná se prostor celé kuchyně, prostoru restaurace, přednáškového sálu a hlavního prostoru open-space v druhé hale. Fungování kanceláří v první stávající hale bude v maximální míře zachován a technologicky oddělen.

SPECIFIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Plochy zachycující dešťovou vodu:
střechy 7 100 m2 + zpevněné plochy 4 000 m2
Odhadovaný objem zachycené dešťové vody:
střechy 2800 - 3300 m3/rok + zpevněné plochy 1800 - 2300 m3/rok
Odhadovaný objem celkem 4600 - 5600 m3/rok

Pro manipulační plochy nákladní dopravy je nutné počítat s úniky olejů a maziv, které je nutné z vody odstranit.

LOKÁLNÍ MOŽNOSTI HSV

Norma vodního hospodářství TNV 75 9011 požaduje při výstavbě průmyslových hal likvidaci dešťové vody na pozemku stavby vsakováním a minimalizaci vypouštění dešťových vod do kanalizačního řádu. Z geologických a hydrogeologických charakteristik lokality vyplývá, že řešené území se nachází v oblasti s velmi špatnými přirozenými vsakovacími schopnostmi. Je tedy nutné počítat s realizací technických opatření buď formou zasakovacích bloků nebo tunelů s podporou podzemních retenčních nádrží. Velmi efektivní jsou také povrchové nádrže, které vodu dočasně zadrží, prodlouží dobu vsaku a podpoří management dešťové vody formou odparu. Z estetického hlediska navíc zpříjemní vstupní parter a pozitivně ovlivní lokální mikroklima. Pro přesný a detailní návrh řešení dešťových vod budou důležité výsledky geologického průzkumu, které stanoví půdní kapacitu vsaku. Na základě těchto hodnot bude možné definovat přesný management hospodaření s dešťovou vodou.

A) VARIANTA BEZ ZELENÉ STŘECHY
Dle předběžných výpočtů vychází retenční objem vsakovacího zařízení pro sběr vody ze střech přibližně na 300 m3 a velikost vsakovací plochy přibližně na 234 000 m2. Realizace technických opatření tohoto rozsahu nejsou proveditelné. Hodnoty navíc nezohledňují objemy odvedené ze zpevněných ploch. Kombinací prvků otevřené vodní plochy, podzemních retenčních nádrží a povrchových průlehů pro prodloužení délky vsaku se situace výrazně zlepší. Bude však nutné počítat s podporou regulovaného odtoku do vodního řadu. Variantou je i realizace podzemních retenčních nádrží pro potřeby využití dešťové vody jako vody užitkové (toaleta, provozní voda atp.). Toto řešení by technickým opařením managementu dešťové vody výrazně ulevilo.

B) VARIANTA SE ZELENOU STŘECHOU
Kombinuje realizaci extenzivních zelených střech, vodních ploch a zasakování na pozemku. S ohledem na charakteristiky lokality jde o nejšetrnější a nejefektivnější variantu hospodaření s dešťovými vodami. V případě zelené střechy se objem dešťových vod odváděných ze střech sníží přibližně na třetinu. Navíc zelená střecha funguje výborně jako izolant v letních i zimních měsících. Ozelenění nemusí být realizováno v celém rozsahu plochy střechy, i jen částečné řešení bude znamenat rozdíl.

Obě varianty počítají s realizací podzemní retenční nádrže a s možností využití dešťové vody pro potřeby závlah rostlin v areálu. Bodem k zamyšlení je nabízet kumulovanou dešťovou vodu provozovatelům okolních polí. Toto řešení není dnes rozhodně běžné a určitě bude obnášet časově náročné vyjednávání podmínek. Nicméně s ohledem na stále se měnící klima začne být, dříve nebo později, voda cenou komoditou a možnosti nakládání s ní se budou rozvíjet.

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Lucia Kanderová, Hana Švehlová, The Nhung Hong, Marie Delongová
Vizualizace: Pavel Vinter-ZAN studio
Lokalita: Rtyně v Podkrkonoší

Rekonstrukce objektu z počátku 20. století
Jedná se o klasický městský dům s parterem, obytnými patry a podkrovím. Nachází se v malém městě v Podkrkonoší, avšak v centrální části na hlavním náměstí.

Původním architektem byl nemálo známý Josef Záruba-Pfeffermann. Celkový konstrukční stav objektu je v dobrém stavu. Nejsou třeba velké zásahy, avšak kvůli lepšímu využití podkroví lze uvažovat o nahrazení původních dřevěných prvků ocelovou konstrukcí. Byty v druhém a třetím podlaží jsou momentálně nevyhovující dnešním požadavkům. V podkroví se nacházejí dva velké prostory, které nejsou dosud využívané. Prostor přilehlé zahrady je zanedbaný.

V návrhu bylo pro nás nejdůležitějším faktorem respektování pozice domu vůči městu a zachování důstojnosti původního architektonického návrhu. Což se projevuje minimálními zásahy do vnější obálky, ty probíhají pouze na vedlejších fasádách, které nelícují s náměstím. Na omítce dojde k lokálním opravám a celkovému sladění barevnosti. Požadavkem klienta bylo i přidání vnějšího stínícího systému. Charakteristické pro dům je dále plasticita a drobné reliéfní detaily v omítce, které zanecháváme a doplňujeme je o další moderní kovové prvky. Dispozice bytů přizpůsobujeme požadavkům pro bydlení v dnešní době. Byty jsou vzhledem k podlažní ploše převážně 2+1 nebo 2kk. V severně orientované zahradě je vizuálně nejvýraznějším prvkem přístřešek, který v sobě spojuje místa pro parkování a sklady. Vjezd do zahrady je nově předlážděn a zbytek plochy je ponechán obyvatelům domu pro volnočasové aktivity jako soukromá společná zahrada.

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Filip Kocourek, Lucia Kanderová
Místo: společnost Intecha
Realizace: Dozet - Luděk Bouček 
Fotografie: Michal Rouha

Rekonstrukce kanceláře ředitele se týkala jedné celé místnosti, včetně podlahy a vstupních dveří ... místnost byla ve velmi neadekvátním stavu s ohledem na skutečnost, kdo prostor užívá. V kanceláři bylo použito vícero typů dekorů dřeva (na podlaze, na nábytku), nábytek v tmavém dekoru pak prostor spíše zmenšoval a zahušťoval, použité prvky osvětlení i stínění byly zastaralé a všudypřítomné lištování elektroinstalací nepůsobilo nijak reprezentativně.

Zadáním pro nás bylo upravit místnost tak, aby působila vzdušně a adekvátně k člověku, který ji používá, umístit stůl a úložné prostory s ohledem na uživatelsky stanovené požadavky a dále v maximální možné míře respektovat rozvody problematické rozvody elektroinstalací a technických zařízení (klimatizace, vytápění).

Základním principem návrhu pak bylo obrátit "to" negativní v "něco" pozitivní ... ve prospěch nového interiéru. Orámování celého prostoru, zachování všech technických rozvodů a jejich ukrytí do rohových dřevěných demontovatelných profilů dalo interiéru základní výrazový nádech i samotnou koncepci. Ocelové tyčové prvky pak vetkly určitou lehkost i do samotných úložných prostorů v kanceláři. Hlavní dubová deska stolu do L, kde je hlavní pracovní místo ředitele i prostor pro jednání s partnery, je podporována jen třemi obdélníkovými subtilními konstrukcemi z jeklových ocelových profilů. Nové osvětlení tvoří jednoduché zavěšené liniové profily, umístěné nad hlavními pracovními místy v kanceláři.

Pozemek se nachází v Karlových Varech ve východní lokalitě, která je charakterem klidné vilové čtvrti. Ulice Anglická je charakteristická solitérními prvorepublikovými vilami. Jedná se o velice klidnou lokalitu.

Řešená parcely mají parcelní čísla 454/1 a 454/3. Pozemek je svažitého charakteru směrem na sever do vnitroblokového prostoru. Přístup na pozemek je z jižní strany od ulice Anglická. U stávajícího plotu vede chodník a mezi chodníkem a komunikací je zelený pruh.

Předurčení výškově rozdílného uspořádání domu s jedním hlavním centrálním schodištěm je dána hlavně svažujícím se pozemkem směrem na sever. Tento aspekt tak dává možnost vzniknout převýšenému hlavnímu obytnému prostoru, které je orientováno do volného prostoru zeleného vnitrobloku. Celý prostor obytného prostoru je o půl patra vyvýšen od výškové úrovně vstupu do objektu. Kuchyně s jídelnou pak doplňuje obytný prostor na jihu a velkým prosklením na jih se tak dostává i světlo do vnitřní dispozic domu. Pod hlavním prostorem je snížen prostor s venkovním bazénem, malým wellness a technickým zázemím celého domu. V horních patrech domu jsou pak soukromé pokoje a ložnice s odpovídajícím hygienickým zázemím. Orientace domu se s výškou mění a poslední uskočené patro má i svůj soukromý balkon na západní stranu.

Fasáda domu je řešena s odkazem na materiálovou pravost a ryzost - obkladovými cihlami podlouhlého formátu ve třech odstínech. Tmavý odstín je dole, světlý odstín cihly naopak nahoře. Cihelná fasáda je pak doplněna o betonové lemování, které podtrhuje okenní prvky. Okna, dveře i vjezdová vrata jsou šedá, hliníková. Venkovní parter je pak kombinací betonu, přírodního kamene a zelené zahrady.

Venkovní bazén domu s přidruženým vnitřním wellness jsou ukryty od ulice za domem na nižší nivelitě domu. Bazén má kolem sebe moderní betonovou terasu a je částečně pod přesahem objektu, takže blízké sezení u domu si pak může člověk vychutnat i za krátkodobé nepřízně počasí. Sauna ve wellness pak má krásný výhled přes bazén do zelených částí zahrad blízkých vil.

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Lucia Kanderová, The Hong Nhung
Vizualizace: Pavel Vinter, ZAN Studio
Lokalita: Pec pod Sněžkou

Nacházíme se ve městě Pec pod Sněžkou a to přímo u hlavní tepny, kolem které je zástavba nejhustší. Pozemek je v blízkosti centrální části. Je sevřen mezi silnicí a korytem Zeleného potoka. Z jižní strany se zvedá strmý, hustě zalesněný kopec. Za Zeleným potokem, na hraně svahu je pěší stezka. Z tohoto místa se nám otevírá krásný výhled do údolí. Parcela je trojuhelníkového charakteru.

Nejdůležitejší roli při umístňováni domu sehrálo respektování uličních čar. Protože se v těchto místech již zástavba rozvolňuje, je při pohledu do údolí cítit více hran, které tvoří ulici. To reflektuje i tvar domu. Horní podlaží je vůči přízemí mírně natočeno. Posunutím domu těsně na hranu pozemku umožňuje vytvoření větší soukromé zahrady.Uskočením hmoty vzniká z uliční strany krytý vstup a v zahradě místo pro terasu. Jinak se tvarově ani materiálově nesnaží na sebe upozorňovat. Tradiční sedlová střecha je z falcovaného plechu. Přízemí a podkroví jsou funkčně i materiálově rozdílné.

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Lucia Kanderová, Filip Kocourek
Vizualizace: SDAR, Michal Šlusar
Lokalita: Posázaví