Aktuální projekty

Dům u potoka

Nacházíme se ve městě Pec pod Sněžkou a to přímo u hlavní tepny, kolem které je zástavba najhustší

Pozemek je v blízkosti centrální části města, směrem na horní lyžařský areál

Místo je sevřeno mezi silnicí a korytem Zeleného potoka

... tam, kde se opět potkává potok s cestou!

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Lucia Kanderová, The Hong Nhung
Vizualizace: Pavel Vinter, ZAN Studio
Lokalita: Pec pod Sněžkou

Nacházíme se ve městě Pec pod Sněžkou a to přímo u hlavní tepny, kolem které je zástavba nejhustší. Pozemek je v blízkosti centrální části. Je sevřen mezi silnicí a korytem Zeleného potoka. Z jižní strany se zvedá strmý, hustě zalesněný kopec. Za Zeleným potokem, na hraně svahu je pěší stezka. Z tohoto místa se nám otevírá krásný výhled do údolí. Parcela je trojuhelníkového charakteru.

Nejdůležitejší roli při umístňováni domu sehrálo respektování uličních čar. Protože se v těchto místech již zástavba rozvolňuje, je při pohledu do údolí cítit více hran, které tvoří ulici. To reflektuje i tvar domu. Horní podlaží je vůči přízemí mírně natočeno. Posunutím domu těsně na hranu pozemku umožňuje vytvoření větší soukromé zahrady.Uskočením hmoty vzniká z uliční strany krytý vstup a v zahradě místo pro terasu. Jinak se tvarově ani materiálově nesnaží na sebe upozorňovat. Tradiční sedlová střecha je z falcovaného plechu. Přízemí a podkroví jsou funkčně i materiálově rozdílné.

Nejdůležitejší roli při umístňováni domu sehrálo respektováni uličních čar, protože se v těchto místech již zástavba rozvolňuje, je při pohledu do údolí cítit více hran, které tvoří ulici

To reflektuje i tvar domu - horní podlaží je vůči přízemí mírně natočeno, posunutím domu těsně na hranu pozemku umožňuje vytvoření vetší soukromé zahrady

Srdcem prvního podlaží je světnice, kde se odehrávají všechna společná setkání, hlavní ložnice pak otevírá výhled do klidného údolí potoka

Podkroví slouží návštěvám - ze společné kuchyňky vstupujeme do dvou samostaných pokojů s vlastní koupelnou a toaletou

V podkroví, pod střechou je i prostor pro případné přenocování unavených lyžařů ... s výhledem na potok

Střecha na jihovýchod disponuje dvěma vikýři orientovanými do protějšího zeleného kopce

Prostorné vikýře zvětšují a prosvětlují obytný prostor v podkroví

Nadhledový pohled z protějšího kopce ...

Z ptačí perspektivy zase z druhé strany

Přízemí domu je z kamene, kvůli lepší odolnosti vůči sněhu

Tvář domu k potoku, na jihovýchod, je spíše otevřenější s větším prosklením

Podkroví je tradičním laťováním obloženo dřevem

Do ulice dům působí spíše uzavřeně, okna jsou jakoby ukryta za svislým laťováním

Model domu je ze čtyř kusů a byl vytištěn na 3Dtiskárně ... takže se dají vidět i vnitřní dispozice jednotlivých pater

Byt s nikami

Byt s nikami reflektuje potřebu mít vždy své místo v prostoru

Nika, která se objevuje na několika místech v bytě vyjadřuje jasný akcent, kontrastní i materiálový - zde se něco dějě, zde něco dělám

Společné prostory - kuchyň s jídelnou, obývací pokoje a pracovna jsou mezi sebou propojeny, aby tak vytvořily velký sdílený prostor

Dětský pokoj se zelenou nikou ve východním rohu půdorysu, má nejlepší a nejklidnější orientaci ke světovým stranám s krásným výhledem do přilehlých zahrad

Ložnice orientovaná také na východní přilehlé zahrady je přístupná ze dvou směrů, od kuchyně a přes tajné dveře do šatny z prostoru pracovny

Minimální rozměry koupelny si vyžadovaly maximální využití každého centimetru

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Lucia Kanderová, The Thi Hong Nhung, Kristýna Rajdlová,Anna Hermannová
Vizualizace: Pavel Vinter, ZAN studio
Lokalita: Praha

Zadání
Zadáním bylo navrhnout bytovou jednotku dle potřeb nových obyvatel a rekfletovat v něm jejich potřeby, přání a zvyky. Bytová jednotka se nachází v Praze v ulici Na Vrstvách. Je ve třetím patře jednoho bytového domu ze 60.tých let.

Vstupní analýza
Po prvotním seznámení s klienty, provedení předbéžné analýzy, byly realizovány výstupy ze strany klienta - pocitová mind-mapa s prvky stavebního programu, scénář typického dne a zkreslené byty s komentáři, ve kterých klienti trávili svá léta v minulosti. Dále bylo provedeno základní ověření půdorysu a zpracování digitálního výstupu stávajícího stavu bytové jednotky.

Koncepce
Výsledkem těchto vstupních analýz bylo vytvoření dvou základních variant - bytu s nikami a bytu s barevným srdcem. Byt s nikami, reflektuje potřeby mít vždy své místo v prostoru ... niku, která se objevuje na několika místech v bytě a vyjadřuje jakýsi akcent a to i kontrastní materiálový - zde se něco dějě, zde dělám to a to. V tomto případě jsme k bytové jednotce přistupovali neinvazivně a respektovali jsme všechny nosné stěny v jednotce. Úprava se týkala vždy jen nenosných příček.

V druhém případě jsme do bytové jednotky šáhli trochu razantněji a prováděli jsme i otvory v nosných stěnách. V tomto případě se pak jedná o byt s barevným srdcem, kde ústřední motiv hreje ložnice se šatnou, jako materiálově barevné srdce celého bytu, které je ze tří stran obklopeno ostatními navazujícími prostory.

Funkční prostorové schéma bytu = výsledná dispozice
Základní funkční vztahy v bytové jednotce, kontext místa s jednotlivými výhledy do krajiny a pozicí balkonu, toto vše předurčilo základní rozprostření jednotlivých místností v rámci bytové jednotky.

Horní severní část se vstupní halou, toaletou a koupelnou navazuje dále na dětský pokoj. Dětský pokoj v této pozici, východním rohu půdorysu, má nejlepší a nejklidnější orientaci ke světovým stranám a krásný výhled do přilehlých zahrad. Ze vstupní haly se dostanem dále do kuchyně, která je v centrální části půdorysu. Na kuchyň navazuje hlavní ložnice se soukromou šatnou, která je umístěna na východní fasádě, také s výhledem do klidné zahrady. Jižním směrem je pak na kuchyň plynule navázán obývycí prostor přes již existující otvor ve zdi. Obývací pokoj je pak orientován na jih do ulice. K obývacímu prostoru je pak přičleněn prostor pracovny/dalšího pokoje, který se dá přes skládací dveře otevřít či úplně uzavřít. Pozice pracovny v jižním rohu je zde volená záměrně kvůli lepšímu přístupu k balkonu z obývacího prostoru a využívání ho i v rámci společenských událostí.

Současný stav - původní dispozice objektu byla 3+1 s velkou vstupní halou

Současný stav - bytová jednotka se nachází ve třetím patře bytového domu z 60.tých let

Prvotní skica návrhu bytové jednotky s nikami, kde byla maximální část bytu věnována společnému prostoru

Základní funkční vztahy v bytové jednotce, kontext místa s jednotlivými výhledy do krajiny a pozicí balkonu, toto vše předurčilo základní rozprostření jednotlivých místností v rámci bytové jednotky

K bytové jednotce jsme přistupovali neinvazivně a respektovali jsme všechny nosné stěny, úprava se týkala vždy jen nenosných příček

I malými zásahy je možné vytvořit velkorysý prostor, kde si každý člen rodiny najde svoje místo ... svoji niku!

Bílé stěny, bílý nábytek, dřevěné podlahy a dveře jsou doplněny o výrazné syté barvy jednotlivých nik ... "Hlavně nic pastelovýho!"(komentář klienta)

MALÝ velký DŮM

První ideou byl celoročně obyvatelný rekreační objekt se zahradou obklopenou ze tří stran vzrostlou zelení

Objekt by měl sloužit jako adaptabilní a transformovatelný prostor, který bude dobře sloužit ve všech fázích života

Návrh malého a velkého domu tedy odkazuje na předpokládaný celoživotní cyklus jedné rodiny

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Lucia Kanderová, Filip Kocourek
Vizualizace: SDAR, Michal Šlusar
Lokalita: Posázaví

Prostředí, kde by objekt měl stát ... v létě a v zimě

Prvotní skicy domu ...

Lokalitou domu je posázavská krajina ... tedy příroda, řeka, vodáci, kolo ... pozemek je u koryta původní cesty místního potoka

Dům je rozdělen na dva objekty, které jsou propojeny krčkem: velký a malý dům = hlavní dům a vejminek

Vstupní patro hlavního domu je zaměřeno na funční a užitkovou náplň - vstupní prostory, technické a skladovací prostory, koupelna, malý pokoj, kuchyň s větším obytným prostorem ... Vejminek je pak místem odpočinku, práce, útočištěm pro hosty

Podkrovní prostor hlavního domu je pak navržen jako variabilní prostor, který v některých případech může sloužit jako jeden velký obytný prostor s výhledy do všech 4 stran ...

... a nebo jako dělený prostor na dva prostorné pokoje

V centrální pozici domu je pak umístěno přímé schodiště projující vstupní podlaží s podkrovím

Dům je odsazen od terénu, na sloupkách ... aby mohl dýchat a krajina pod domem zůstala tak, jak je nyní

Přední jižní pohled s větším prosklením a orientovanou plochou pro případné budoucí fotovoltaické panely

Na východní stranu k bývalému potoku jsou orientovány pokoje domu, pracovna vejminku ... i výhled od kuchyňské linky

Severní pohled z horní části pozemku, kde je krajina více zvlněna

Západní strana, kde je umístěn i průchozí spojovací krček

Rozložená konstrukce objektu ... od základů až po střechu

Pohled do obytného prostoru ... jídelní stůl, pohovka, obytná stěna s knihovnou + vysoký strop + otevřenost do zahrady na terasu

Jeden z podkrovních pokojů ... s podiem a vikýřem včetně výhledů do okolní zeleně

to je MALÝ velký DŮM ...

Mezi domy ... v Andalu

Návrh respektuje charakter zástavby okolních domů v historické části města Andalo.

Dům roste uvnitř a navenek působí nedotčeně, klidně, vyrovnaně...

Poslední podlaží je srdcem celého domu s krásným výhledem na město Andalo

Autor architektonického konceptu: Michal Rouha
Spolupráce: The Hong Nhung, Lucia Kanderová
Kooperace, Itálie: Roy Emiliano Nash – P.U.R.A.
Místní odborný konzultant: Loris Bottamedi

Dům se nachází v malém městě na severu Itálie – v Andalu. Město je součástí regionu Trentino-Alto Adige v provincii Trento. Stávající dům stojí na pozemku uvnitř chráněného historického jádra. Ze tří stran je obklopený stavbami jemu podobnému charakteru. Stavba původně sloužila k hospodářským účelům. První podlaží bylo využíváno jako sklep, druhé podlaží bylo obytné a třetí podlaží sloužilo jako stáj pro dobytek. V posledním podlaží byl sklad sena. V současnosti je budova opuštěná a nevyužívaná. Komplikovaný tvar budovy je typický pro rostlou strukturu starého italského města. Problémem jsou majetkoprávní vztahy. Hlavní fasády domu ustupují od uliční čáry směrem dovnitř pozemku. Dům vyplňuje zbývající místo mezi sousedícími domy. Dům je domem mezi domy.

Koncept návrhu respektuje charakter zástavby okolních domů v historické části města Andalo. Dům roste uvnitř a navenek působí nedotčeně, klidně, vyrovnaně. Nová obytná funkce generuje jen velmi nenápadné zásahy do vnějšího výrazu domu. Návrh využívá dvě hlavní fasády, které jsou odkryté (asi 30% plochy v porovnání se solitérním domem o 4 volných fasádách). Prostory ve styku s těmito fasádami jsou těmi nejdůležitějšími v celém domě. Jsou to prostory, ve kterých navrhujeme hlavní obytné místnosti. Chodby, koupelny a toalety jsou ve druhém plánu za obytnými místnostmi. V posledním plánu dispozice domu je hlavní schodiště, vertikální propojení 2., 3. a 4. podlaží. Návrh dvou hlavních vstupů ve dvou různých podlažích činí dům přístupnějším. Dva vstupy také umožňují budoucí rozdělení domu na dvě samostatné jednotky. Dalším důležitým prvkem našeho návrhu je zvednutí střechy za účelem zvětšení světlé výšky a tedy i plochy posledního podlaží, kde se nachází hlavní obytná místnost. Poslední podlaží je srdcem celého domu s krásným výhledem na město Andalo. Nejdůležitějším místem je obývací místnost s velkým stolem, pohodlným sezením a hrací místností. Dvě fasády – viditelné pláště budovy – respektují charakter vrstev, které můžeme najít na domech v okolí… Sklep – kamenný charakter, druhé podlaží – omítka, třetí a čtvrté podlaží – obklad dřevěnými latěmi.

Dům má čtyři obytná podlaží. Každé podlaží, včetně toho čtvrtého – posledního, má vlastní vstup. V 1. podlaží navrhujeme zachovat vinný sklep, propojený s předzahrádkou, která vznikla posunutím fasády od ulice. Předzahrádka může být využívána k parkování nebo jako malé chráněné místo k umístění stolu se židlemi. Druhé podlaží má hlavní vstup též zepředu, po hlavním schodišti se vystoupá na balkon a odtud lze vejít dovnitř. V 2. podlaží je navržena hlavní ložnice s koupelnou, sklad a interiérové schodiště propojující všechny horní podlaží. Do 3. podlaží lze také vstoupit vchodem ze severní strany. Toto podlaží má dvě ložnice a jednu koupelnu. Ve druhém plánu podlaží je hlavní chodba, kterou lze částečně využívat ke skladovacím účelům. Společná obývací místnost s velkou kuchyní je v nejvyšším, čtvrtém podlaží. Dispoziční uspořádání je připraveno pro možné budoucí rozdělení domu na dvě samostatné obytné jednotky.

Stávající strukturu budovy jsme se rozhodli respektovat a příliš ji neměnit. Ve sklepě se nachází staré kamenné klenby, které jsou očividně propojené se sousedními domy. Ve druhém a třetím podlaží respektujeme stávající strukturu a přidáváme nové jádro schodiště do třetího plánu. Čtvrté podlaží je navrženo jako další, nový stupeň struktury se třemi platformami v dispozici. V tomto podlaží doplňujeme nosnou konstrukci sloupy, které nesou novou vyvýšenou konstrukci střechy. Střecha je zvednutá o 80 cm pro zvětšení světlé výšky a plochy v hlavním obytném prostoru.

Město Andalo leží v údolí, mezi horami v italské oblasti Trentino

Historické fotografie - atmosféra davných časů

Typologie okolních budov

Kontext - prostředí, ve kterém se dům nachází

Fotodokumentace stávajícího stavu objektu

Mapa širších vztahů

Situace ... patrná rostlá struktura města

Stávající stav - Stavba původně sloužila k hospodářským účelům

Stávající stav - První podlaží bylo využíváno jako sklep, druhé podlaží bylo obytné a třetí podlaží sloužilo jako stáj pro dobytek. V posledním podlaží byl sklad sena. V současnosti je budova opuštěná a nevyužívaná

Koordinace - Stávající strukturu budovy jsme se rozhodli respektovat a příliš ji neměnit. Ve sklepě se nachází staré kamenné klenby, které jsou očividně propojené se sousedními domy. Ve druhém a třetím podlaží respektujeme stávající strukturu a přidáváme nové jádro schodiště do třetího plánu

Koordinace - Čtvrté podlaží je navrženo jako další, nový stupeň struktury se třemi platformami v dispozici. V tomto podlaží doplňujeme nosnou konstrukci sloupy, které nesou novou vyvýšenou konstrukci střechy

Skici vznikli skoro na místě stavby ...

Poslední patro jako místo s největším potenciálem - obývací místnost s velkým stolem, pohodlným sezením a hrací místností

Koncept v jednoduchých schématech

Animace jednotlivých pater

Axonometrie jiho-západní fasády schované mezi domy

Axonometrie jiho-východní fasády s hlavním vchodě, schody na balkon a předzahrádkou k parkování nebo jako malé chráněné místo k umístění stolu se židlemi

Jednotlivá podlaží ... sklep zůstává a vznikají tři nové obyvatelné úrovně s dvěma vstupy

Dispoziční uspořádání je i připraveno pro možné budoucí rozdělení domu na dvě samostatné obytné jednotky

Nová konstrukce střechy je zvednutá o 80 cm pro zvětšení světlé výšky a plochy v hlavním obytném prostoru

Dvě fasády (viditelné pláště budovy) respektují charakter vrstev, které můžeme najít na domech v okolí. Sklep – kamenný charakter, druhé podlaží – omítka, třetí a čtvrté podlaží – obklad dřevěnými latěmi...

Trojhalí TGS

Raumplan, jako pojem prostorového plánu je hlavní myšlenkou návrhu. Prostorová mřížka je využívána dle potřeb jednotlivých podlaží a vytváří tak lokální horizontální i vertikální propojování prostorů...

Autor: Michal Rouha, Lucia Horkavá
Spolupráce: Anna Hermannová, Nhung Hong, Lucia Kanderová, Filip Kocourek, Tereza Stambolijská
Autor krajinářské části: Radka Matoušková
Vizualizace: Adam Preisler
Lokalita: Mýto, stávající sídlo firmy

Idea tří průmyslových hal - „TROJHALÍ“ vychází z čiré potřeby místa pro výrobní prostory. Minoritní náplň v nově budovaném objemu hal zastupují prostory administrativy, přednáškového sálu, stravovacího zázemí a vstupního foyer na východní straně. Dvě stávající haly, které v současné době fungují jako výrobní hala s administrativou a hala sloužící jako sklad nenápadně předurčuje budoucí rozvoj haly na jihu, která nyní funguje jako základna firmy TGS. Vestavba třetí haly mezi stávající haly za účelem zachování maximální kapacity skladovacích prostor a postupné budování a rozšiřování firmy v dalších fázích – zbourání stávající skladové haly na severu a vybudování nové odpovídající haly s administrativou s vyšší stavební výškou.

Jednotlivé haly v navrhovaném budoucím uskupení na sebe navzájem v interiéru i v exteriéru navazují. Hlavní administrativní část situována do východní části hal a je hlavním srdcem celého areálu. V těchto místech se haly v gradaci prodlužují a rozmělňují v rámci dalšího protažení poloviční šířky jednotlivých hal. Tímto způsobem se vytváří jakýsi pomyslný paraván k blízké dálnici. Východní část tak tímto posunutím objemů získává jemné a drobnější měřítko bez asociace k průmyslovým halám. Toto řešení dále také umožňuje vytvoření dílčích zákoutí, jakých-si předzahrádek pro administrativní provoz.

Raumplan, jako pojem prostorového plánu jasně definující prostorové uspořádání je hlavní nosnou myšlenkou návrhu. Tato myšlenka souvisí s typologickým řešení oblasti teorie architektury ve vztahu k významu prostoru a konstrukce. Prostorová mřížka je využívána dle potřeb jednotlivých podlaží a vytváří tak lokální horizontální i vertikální propojování prostorů. Dále pak mřížka v místě vstupu vybíhá i ven z hlavní středové haly, zdůrazňuje tak hlavní vstupní prostor a určuje hlavní charakter i vstupního parteru trojhalí. Prostorový řád tak navazuje na ideje architekta Yona Friedmana z Maďarska a jeho koncept Spatial City ve vztahu k modulární architektuře. Modularitou ve vztahu k prostorové mřížce se zabýval i Piet Blom či Sou Fujimoto (Serpentine Pavilion, 2013, London). S prostorovou mřížkou ve svých konceptuálních a minimalistických dílech pracoval i americký výtvarník Sol LeWitt (výstava Between the Lines, Milano; díla Sculpture Garden, 13/11, 12x23x12 či Horizontal Progression).

Jedeme po dálnici, je pěkné počasí a míříme do nově otevřeného průmyslového komplexu firmy TGS v Mýtě u Rokycan. Již při sjezdu na 50km od Prahy nás upoutá pohled na tři haly v blízkosti dálnice. ...

Prostorové mřížka vybíhá z interieru ven a zdůrazňuje tak hlavní prostor vstupu.

Proces vytváření celkového objemu stavby

Idea tří průmyslových hal - „TROJHALÍ“ vychází z čiré potřeby místa pro výrobní prostory

Základní hierarchii tvoří hlavní nosný skelet haly – rámové nosníky po 7.5m, vyplněny prostorovou mřížkou a opláštěny sendvičovou konstrukcí

Minoritní náplň v nově budovaném objemu hal zastupují prostory administrativy, přednáškového sálu, stravovacího zázemí a vstupního foyer na východní straně

Jednotlivé haly v navrhovaném budoucím uskupení na sebe navzájem v interiéru i v exteriéru navazují

Prvnímu podlaží dominuje vstupní hala, která nás dovede až do výrobní haly. Navazuje na ní přednáškový sál a společná jídelna ...

Z haly vystupujeme do prostoru kanceláří, které jsou členěny na pomocí boxů s oddechovými a setkávacímí prostory vsazenými do prostorové mřížky

V posledním podlaží nalezneme osobitou kancelář ředitele s dalšími prostory pro řízení firmy

Vstupní hala je nejvyšším prostorem a opticky i funkčně propojuje všechny místa v budově

Terasový sál slouží jako střetávací prostor pro zaměstance nebo klienty, pro organizování nejrůznějších akcí od školení po volnočasové aktivity a párty a to díky variabilnímu druhu sezení

Vstupní prostor nabízí průhled skrz celý dům až do útrob výrobní haly

Modulové vytváření pracovního místa pomocí dělících variabilních úložných buněk, vytváří intimnější tiché prostory ideální pro práci

Terasový prostor vytváří příjemné a útulné místa i při své poměrně velké velikosti, důležitým prvkem je mechová stěna, která plní i akustickou funkci

Jídelna respektuje stávající nosnou konstrukci, která je doplněna o pohodlné sezení, dřevěné lavice, mechové stěny a je propojena s venkovním prostorem, kde se nacházejí pobytové terasy u vody

TECHNICKÉ INSTALACE OBJEKTU

Nové rozvody vody a vedení kanalizace bude řešeno samostatně, nezávisle na první hale, případně se ověří v rámci dalších fází napojení na vnitřní technickou infrastrukturu haly první. Dispoziční řešení vyšších podlaží je navrženo s ohledem na svislé stoupací vedení v maximální míře u vnějších stěn, aby vedení instalací bylo co nejjednodušší. V úrovni 1NP se předpokládá standardní napojování v úrovni základů(kanalizace). Ohřev vody do nových hal, bude zajišťovat nový plynový kotel. Zpracování dešťových vod se uvažuje využitím ve vstupním parteru objektu, jako proměnné vodní plochy v rámci navržených průlehů, které by byly navzájem propojeny s přepadem do akumulační nádrže s dalším bezpečnostním přepadem. Venkovní vodní plochy budou pozitivně ovlivňovat vstupní parter objektu a využívání venkovních pobytových ploch.

VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ TROJHALÍ

V rámci celkového uvažování nad budoucím růstem a rozvojem areálu, se předpokládá zachování plynového kotle pro vytápění původní haly a oddělení technologického systému vytápění pro další navazující objekty. U střední haly se uvažuje o spojení systému vytápění a systému chlazení v jedno v rámci celkového celoročního fungování objektu – VRV či VRF systém (např. Daikin, Samsung), s centrálními jednotkami na střeše. Distribuce tepla/chlazení bude řešeno lokálními jednotkami nad pracovními místy v přiznané a viditelné formě.

VZDUCHOTECHNICKÉ ŘEŠENÍ

Z hlediska vzduchotechniky se uvažuje o nových čtyřech samostatných celcích, které by měly samostatné jednotky na střeše a obstarávaly by komfort vnitřního prostředí z hlediska potřebné výměny vzduchu. Jedná se prostor celé kuchyně, prostoru restaurace, přednáškového sálu a hlavního prostoru open-space v druhé hale. Fungování kanceláří v první stávající hale bude v maximální míře zachován a technologicky oddělen.

Návrh obsahuje koncepční krajinářský návrh řešení okolitých prostor a to i s ohledem na hospodaření s dešťovými vodami

SPECIFIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Plochy zachycující dešťovou vodu:
střechy 7 100 m2 + zpevněné plochy 4 000 m2
Odhadovaný objem zachycené dešťové vody:
střechy 2800 - 3300 m3/rok + zpevněné plochy 1800 - 2300 m3/rok
Odhadovaný objem celkem 4600 - 5600 m3/rok

Pro manipulační plochy nákladní dopravy je nutné počítat s úniky olejů a maziv, které je nutné z vody odstranit.

LOKÁLNÍ MOŽNOSTI HSV

Norma vodního hospodářství TNV 75 9011 požaduje při výstavbě průmyslových hal likvidaci dešťové vody na pozemku stavby vsakováním a minimalizaci vypouštění dešťových vod do kanalizačního řádu. Z geologických a hydrogeologických charakteristik lokality vyplývá, že řešené území se nachází v oblasti s velmi špatnými přirozenými vsakovacími schopnostmi. Je tedy nutné počítat s realizací technických opatření buď formou zasakovacích bloků nebo tunelů s podporou podzemních retenčních nádrží. Velmi efektivní jsou také povrchové nádrže, které vodu dočasně zadrží, prodlouží dobu vsaku a podpoří management dešťové vody formou odparu. Z estetického hlediska navíc zpříjemní vstupní parter a pozitivně ovlivní lokální mikroklima. Pro přesný a detailní návrh řešení dešťových vod budou důležité výsledky geologického průzkumu, které stanoví půdní kapacitu vsaku. Na základě těchto hodnot bude možné definovat přesný management hospodaření s dešťovou vodou.

A) VARIANTA BEZ ZELENÉ STŘECHY
Dle předběžných výpočtů vychází retenční objem vsakovacího zařízení pro sběr vody ze střech přibližně na 300 m3 a velikost vsakovací plochy přibližně na 234 000 m2. Realizace technických opatření tohoto rozsahu nejsou proveditelné. Hodnoty navíc nezohledňují objemy odvedené ze zpevněných ploch. Kombinací prvků otevřené vodní plochy, podzemních retenčních nádrží a povrchových průlehů pro prodloužení délky vsaku se situace výrazně zlepší. Bude však nutné počítat s podporou regulovaného odtoku do vodního řadu. Variantou je i realizace podzemních retenčních nádrží pro potřeby využití dešťové vody jako vody užitkové (toaleta, provozní voda atp.). Toto řešení by technickým opařením managementu dešťové vody výrazně ulevilo.

B) VARIANTA SE ZELENOU STŘECHOU
Kombinuje realizaci extenzivních zelených střech, vodních ploch a zasakování na pozemku. S ohledem na charakteristiky lokality jde o nejšetrnější a nejefektivnější variantu hospodaření s dešťovými vodami. V případě zelené střechy se objem dešťových vod odváděných ze střech sníží přibližně na třetinu. Navíc zelená střecha funguje výborně jako izolant v letních i zimních měsících. Ozelenění nemusí být realizováno v celém rozsahu plochy střechy, i jen částečné řešení bude znamenat rozdíl.

Obě varianty počítají s realizací podzemní retenční nádrže a s možností využití dešťové vody pro potřeby závlah rostlin v areálu. Bodem k zamyšlení je nabízet kumulovanou dešťovou vodu provozovatelům okolních polí. Toto řešení není dnes rozhodně běžné a určitě bude obnášet časově náročné vyjednávání podmínek. Nicméně s ohledem na stále se měnící klima začne být, dříve nebo později, voda cenou komoditou a možnosti nakládání s ní se budou rozvíjet.

Pěší zóna Trutnov

Soutěžní návrh nové pěší zóny se opírá na již existující osu ulice vedoucí až k horám - Horské ulice ... pohled od náměstí, od budovy radnice

Dominantním prvkem je červená osa situována do středové části pěší zóny ... zde ve střední části Svatojanského náměstí

V dolní, severní části se pak osa mění z betonového charakteru do přírodního mlatového povrchu podtrhující linii stromů ... pohled od severního vstupu na pěší zónu

Autoři: Michal Rouha, Radka Matoušková, Lucia Kanderová, Nhung Hong, Kristýna Rajdlová
Vizualizace: Adam Preisler
Lokalita: Trutnov

Architektonická soutěž - 2.místo

Úkolem soutěže bylo pro vymezený prostor navrhnout nové fungující řešení pěší zóny a s ním navazující volná prostranství s ohledem na fungování městského organismu. Základním požadavkem bylo kompoziční, výtvarné i architektonické propojení historického centra – Krakonošova náměstí a nového Náměstí Republiky. Odhad investičních nákladů je stanoven na 30 mil. Kč.

Při uvažování nad nosnými tématy návrhu byla hlavním kritériem komplexnost návrhu. Trutnov, „Bránu Krkonoš“, vnímáme jako město s velkým potenciálem, vždy úzce spojené s turismem a ekonomickým rozvojem. Budoucí výstavba dálnice, která povede přes část Poříčí, jistě tyto směry brzy potvrdí a Trutnov se stane žádanou zastávkou do našich nejvyšších hor.Jedním z témat bylo podpořit myšlenku dominantnosti historického centra města a to především z hlediska dopravní obslužnosti (autobusové a vlakové nádraží). V současné době turisté projíždějící Trutnovem nemají, při přestupu na hlavním autobusovém nádraží, žádná podprahová vodítka jít se podívat do centra města ani kudy se tam dostat. Zvýraznění vstupní brány do města linií zeleně a reprezentativním prostorem náměstí Republiky tak toto podvědomé vodítko do lokality přináší.Navazujícím tématem je osovost ulice jasně patrná již z historických fotografií a pohlednic. V návrhu je podpořena jasnou širokou linkou uprostřed pěší zóny vedoucí od náměstí Republiky až po Krakonošovo náměstí. Unikátní a jasně zapamatovatelný charakter osy je zvýrazněn cihlovou červení propisující barevnost červených pískovců ze starých trutnovských dolů. Tyto pískovce byly používány ke stavbě hradeb a jsou pro město charakteristické. V horní (staré) části má osová linka dva významy: je nositelem historických dat a zajímavostí ve městě a svádí dešťovou vodu z uličního profilu. Ve spodní (novější) části je osa zvýrazněna stromořadím. Z technického hlediska je osa zodpovědná za svod a zpracování dešťové vody.

Koncepční skicy návrhu se základními principy

Širší vztahy a návaznosti, analýza místa představují prvotní vstupní body návrhu

Lokalita
Horská ulice v Trutnově je prakticky nejrušnější část veřejného prostoru v Trutnově. Tato ulice se táhne již ze severní části města Horního Starého Města, od místa, kde poprvé ulice křižuje řeku Úpu. Táhne se dál celým městem směrem na jih a v místě dotyku městského centra, autobusového nádraží a blízkého kulturního centra se z ní stává pěší zóna pokračující až na hlavní Krakonošovo náměstí.

Řešené území horské ulice/pěší zóny je ohraničeno v několika bodech. Ze severu začíná na úrovni společenského a kulturního centra na náměstí Republiky a pokračuje dále do centra. Středovým bodem je trojúhelníkové Svatojanské náměstí, kde je ze západu ohraničeno krajními rohy přilehlých objektů. Na východní straně jen mírně zabíhá do ulice Poštovní a končí za penzionem Pohoda. Směrem na jih dále pokračuje kolem objektu pošty, začleňuje vstupní parter, a stoupá vzhůru k trojúhelníkovému prostranství u městské radnice. V místě napojení ulice Horské na Krakonošovo náměstí řešené území končí.

Stávající pěší zóna je v současnosti různorodým prostorem. V severní části, kde je pěší zóna víceméně na rovině a bez velkých výškových rozdílů, se nachází podloubí s obchody s výrazným zastoupením reklamních ploch. Naopak jižní část řešené lokality je již kompletně ve svahu orientovaném na sever a spíše již charakterizuje a navazuje na atmosféru historického centra. Prostor Svatojanského náměstí je tak pomyslným pojítkem těchto dvou poměrně rozličných částí.

Návrh
Základním prvkem návrhu je červená osa pěší zóny. V severní části je zastoupena štěrkovým hutněným mlatem s příměsí lokálních červených pískovců. Ve střední části plynule navazuje na modulové velkoformátové prefabrikované panely z probarveného betonu stejného odstínu červené. Osu doplňují kolmé ocelové linie zdůrazňující důležité momenty a stavby v okolí. Jediným specifickým bodem linie je kontakt s prostorem Krakonošova náměstí, kde se osa pozvolna rozšiřuje průřezem ulice. Moment přechodu mezi náměstím a ulicí je zdůrazněn linií vrcholků Krkonoš spolu se Sněžkou. Ostatní povrchy pokrývá žulová dlažba.

Vstupní partie nového Náměstí Republiky se stává vstupní branou do pěší zóny a vzniká zde nové náměstí. Veřejný prostor je v těchto místech rozšířen, prodloužen a upraven do podoby reprezentativního parteru. Navazující část pěší zóny přirozeně pokračuje v mlatovém pruhu, který je doplněn stromořadím, novými prvky osvětlení a novým mobiliářem. Návrhem červeného mlatu v této podobě se stromy odkazuje na historickou podobu této ulice. Pro vyrovnání výškového rozdílu boční partie s podloubím, jsou na některých místech vytvořeny pohodlné schody a rampy.

Prostor Svatojanského náměstí je řešen jako velká pobytová plocha se solitérní zelení. Náměstí tak dostává srozumitelnější podobu v kontextu okolí. Stávající pěší tahy a návaznosti byly zachovány. V centrální prostoru náměstí bylo vytvořeno pobytové schodiště s výhledem na stromy. Schodiště tak přirozeně vyrovnává výškovou nivelitu mezi krajními body náměstí a dále více uvolňuje a rozšiřuje prostor před restaurací. Připomínka a upozornění na to, že Trutnovem protéká řeka je ze Svatojanského náměstí řešen formou tenké ocelové linie, kolmé na hlavní osu pěší zóny s adekvátním textovým označením.

Prostor u pošty má jedinečný výhled na bývalý hrad – současné muzeum, ale v současné době působí spíše jako trochu zapadlý kout. V tomto prostoru byly odstraněny zbytečné stávající nefunkční elementy a byl doplněn o strom s větší korunou a pohodlným mobiliářem. Zde se také nachází akcent v podobě linie upozorňující na pozici bývalého hradu/současného muzea ve městě. Čekání u pošty se v budoucnu stane více příjemnější okamžik dne. Nad prostorem u pošty se nachází místo původního vedení hradebních zdí města. I toto místo je adekvátně připomenuto dvěma liniemi kolmými na hlavní červenou osu a krátkým popisem.

Horní partie s trojúhelníkovým prostorem u radnice je řešen jednoduchým doplněním dalších 3 pobytových platforem až k místu se stávajícím barometrem. Stávající spodní platformy nyní sloužící radniční restauraci jsou ponechány, jen nepatrně upraveny s ohledem na nové pobytové plochy. Ve platformě hned u výstupu z podloubí za barometrem je pak nově otisknut půdorys města s vyznačenými důležitými budovami a hranicemi původního historického jádra.

Materiály a technické prvky
Největší zastoupení v řešeném prostoru v rámci povrchových materiálů má neutrální šedá žula ve formě pravidelných kostek, které je realizováno převážně u styku s budovou, či jiným materiálem, a ve formě nepravidelných tvarů, odseků. Červená středová linie je v severní části pěší zóny navržena z hutněného štěrkového mlatu s příměsí lokálních červených jílů. V jižní části pak tuto linii zastupují dílce z probarveného betonu. Schodiště a pobytové platformy jsou řešeny v šedivém pohledovém betonu, které je doplněno o dřevěné sedací prvky - lavice. Dalším minoritním prvkem v ploše veřejného prostoru jsou ocelové pásky, které buď definují přechody jednotlivých povrchů či jako linie zdůrazňující zajímavosti a místa ve městě. Textové prvky v ploše jsou řešeny jako zapuštěné do betonových prvků z nerezavějící oceli.

Liniová osa v jižní části pěší zóny slouží i jako podpovrchový sběrný odvodňovací kanál. Okolní prostor je vždy k tomuto sběrnému prvku vyspádován a pomáhá tak lepšímu odvodnění pěší zóny.

Osvětlení pěší zóny je navrženo trojího typu. Stojací svislé lampy umístěné v meziprostorech v rámci stromořadí, nástěnné osvětlovací prvky na stávajících objektech tvořící pěší zónu a v poslední řadě pak osvětlovací prvky, které jsou zavěšeny na podpurné konstrukci z lany a sloupků.

Pítko ve veřejném prostoru takového rozsahu je prakticky nezbytným prvkem. Umístění tohoto prvku na Svatojanském náměstí do jižní středové červené osy, která je spojena primárně s prací s vodou, tuto koncepci doplňuje a obohacuje ji o přirozený zážitek z veřejného prostoru.

Doprava a obslužnost pěší zóny zůstává prakticky nezměněna, jen je korigována a usměrňována tak, aby její vliv měl co nejmenší dopad na veřejný prostor celkového řešeného prostoru pěší zóny.

Celkové řešení pěší zóny - od hlavního Krakonošova náměstí, přes Svatojanské náměstí až po Náměstí Republiky

Základní materiálové řešení a inspirace vybavenosti pěší zóny

Fenomén Favorit

Výstava s názvem Fenomén Favorit je umístěna v Národním technickém muzeu v Praze

Představuje příběh jízdních kol legendární značky Favorit - v úvodu s historickým vodícím motocyklem

Koncepce samotného výstavního prostoru je rozdělena na dvě části mapující celkový vývoj známé značky

První část představuje nakloněná dráha s pomyslným pelotonem jízdních kol

Nad dynamický profil sklopené dráhy je realizována stěna s projekcemi, plakáty a závodními drezy

Sklopenou závodní dráhu s koly doplňují texty a infopanely s LCD obrazovkami

Druhou část představuje protější lomenice s důležitými historickými milníky

Ve střední části sálu jsou umístěny prvky sezení v podobě zvětšeného cyklistického řetězu

Detail sezení

Nakloněná rovina/dráha se zatáčkou má dynamický charakter a v rámci prostoru představuje dynamiku a pohyb

Pohled z pelotonu ...

Pohled do zatáčky s pelotonem závodních kol

Horní část s projekcí, kde se situována zatáčka sklopené dráhy, je věnována příběhu Róberta Hutyra

Dynamika sklopené zatáčky se závodními koly

Pohled od zadní části výstavního prostoru

Detail kol umístěných na sklopené dráze

Na jedné dráze se zde potkávají různá kola z různých časových období

Detail uchycení kol na sklopené dráze

Průhled výstavním sálem

Spoluautorský atelier: Studio Reaktor s.r.o.
Autoři: Vojtěch Rýzner, Michal Rouha, Jakub Heidler, Michal Bílek
Lokalita: Národní technické muzeum, Praha
Fotografie: Michal Rouha

Výstava je součástí projektu NTM ke 100. výročí vzniku československého státu "Made in Czechoslovakia – aneb průmysl, který dobyl svět".

Autor výstavy: Jan Králík
Odborná spolupráce: Jan Štěrba
Komisař výstavy: Arnošt Nezmeškal
Supervize výstavy: Karel Ksandr
Grafik výstavy: Via Gaudium
Produkce: Blanka Kreibichová
Propagace: Jana Dobisíková, Adam Dušek
Doprovodné programy: Jiří Čermák
Překlad do angličtiny: James Harries
Jazyková redakce: Helena Pinkerová
Odborné obsahové zpracování archivu: Lucie Swierczeková
Audiovize: Jaromír Šlápota
Technický dozor NTM: Jan Duspěva
Realizace výstavy: Design BY HY s.r.o.
Tisk: Astron print s.r.o.
Instalace exponátů: Irena Cudlínová, Hana Patočková

Koncepční skica návrhu řešení výstavního prostoru

Půdorys s rozmístěním vystavovaných prvků

Nadhledová axonometrie výstavního prostoru

Relaxační centrum Lonkovka

Relaxační centrum je umístěno v Pardubicích v dolní části Polabin u ulice Lonkova, která se jménem odkazuje na pardubického konstruktéra letadel

Hlavní vstup do areálu je od sídliště Polabiny, kde nás vítá označení centra "Lonkovka" a ocitáme se v blízkosti hlavní budovy s kavárnou a zázemím

Druhý vstup do rekreačního parku je ze západu a je bezbariérový, po vstupu se nacházíme u části s outdoorovým minigolfem

Autoři: Michal Rouha, Jakub Heidler
Krajinářská koncepce: Jitka Trevisan
Vizualizace: Dušan Marcinko
Spolupráce: Jiří Dvořák - projektová příprava
Lokalita: Pardubice, Polabiny

Architektonická vyzvaná soutěž - 1.místo

Přicházíme na místo činu, je cítit čerstvý vzduch blízké řeky, vůně stromů kolem. Stín zeleně skýtá příjemné útočiště s výhledem na prosluněnou planinu. Přístup z místní komunikace je výškově oddělený, okolní pozemky leží o několik metrů níže. Z jakého důvodu zde vznikl takový “teatrální” prostor, proč svah tvoří jakési polokruhové hlediště, které vyhlíží na zatím prázdné jeviště? Vstupujeme do další části Polabin, nacházíme zajímavé prostředí dirt-parku, dle plánovaných záměrů si představujeme diskgolfové hřiště. Lidé se zde okolo prohání na bruslích, venčí psy a nebo se jen tak prochází. Lokalita je plná krásných míst, nestálo by za to je všechny propojit, navěsit je jako korálky, propojit jedním příběhem?

Polabiny
Zkoumané pozemky mají několik vstupů do území. Je zde napojení na místní komunikaci v blízkosti parkoviště a bytových domů v severní části. Dále je oblast polokruhově ohraničena stromořadím, ve dvou místech se však otevírá k řece. Odsud pokračují vyšlapané cesty k pobřežní upravené asfaltové cestě. Dokážeme najít původní činitel, který dal vzniknout morfologii terénu a uspořádání místa jako takového?

Obnova koryta původního Labe
Po návštěvě řešeného území a bližším prozkoumávání starých map jsme si uvědomili, jak se historie říčního koryta vepsala do nížiny kolem řeky. Pozice stromů a terénních úprav jasně ukazují, kudy voda dříve proudila. Záměrné či přírodní narovnání toku vedlo k jednodušší splavnosti a údržbě řeky. Poetické zákruty se však z místa vytratily, zůstaly zde jen stopy, jakýsi otisk.

“Staronový meandr”
Dříve zde tekla řeka, kroutila se, tvořila zajímavá místa. Nyní je však tento proud vody nahrazen životem a pobytem lidí. Budoucí rekreační areál u ulice Lonkova je v lokalitě situován v prostoru zaniklé říční zákruty a vytváří tak prostor pro budoucí meandr různorodých aktivit. Krajinou na místo řeky nyní proudí rodiny s dětmi, které si hrají na prolézačkách, školáci mladší i starší, tety klábosící v kavárně. Senioři pozorující krajinu odpočívají ve stínu stromů na břehu koryta “nové řeky/nového meandru”. V těžišti meandru, kolem kterého se koryto řeky přirozeně ohýbá, řeka si sama nachází nejmenší cestu odporu, jsme vytvořili “vyvýšeninu, menší kopeček”. Toto vyvýšené místo je patrné i z historických map. My ho vytváříme přebývající zeminou z výkopových prací celkové revitalizace. Z vrcholu je možné přehlédnout celý prostor, pohlédnou do blízkých Polabin a lépe porozumět vztahu řeky k městu.

Nová náplň zapomenutého koryta
Návrh umístění různorodých aktivit do plochy “nového koryta”, které nebudou striktně odděleny, ale budou naopak podněcovat k mezigeneračnímu střetávání, senioři hlídající děti, mladší školáci soupeří se staršími, celá rodina si zde najde zábavu . Na ploše najdeme venkovní posilovnu, minigolf, multifunkční hřiště(basketball, fotbal, nohejbal), plochu pro petanque i házení podkovou, dětské hřiště, plochu k setkávání - náměstí a mnoho míst k sezení jak ve volném prostranství, tak v příjemném stínu pod stromy. V prostoru areálu je vyhrazeno i místo pro čas trávený u tepla ohně. V jižní části řešeného území, avšak v dostatečné vzdálenosti od vysoké zeleně, je vytvořena jakási prohlubeň/ďolík, který vytváří svým charakterem přirozenou clonu od okolního dění. Vytváří tak klid pro posezení s přáteli.

Kavárna a údržba parku
V kulminačním bodě - vrcholu meandru, kde proudila voda, kde se vytvářeli víry, kde se v návrhu nachází místo s největší koncentrací proudících aktivit, jsme v blízkosti terénního zlomu a vysoké zeleně umístili kavárnu a zázemí pro údržbu parku. Tvar budovy kopíruje proud a tvar meandru. Směrem do volného prostranství před objektem v jeho těsné návaznosti je navrženo náměstí, multifunkční plocha určená k pobytu, hraní a setkávání lidí. Lidé také mají možnost si posedět i pod vzrostlými stromy na druhé straně objektu, ve stínu a v relativním klidu od dění v rekreačním centru.

Čím je charakteristická řeka, břehy?
Jednotlivé prvky mobiliáře jsou tvořeny přírodními materiály v kombinaci s minerálními povrchy, které vycházejí z konceptu usazených a naplavených písků či vyhlazených oblázků říčního dna. Povrchy a obrubníky zpevněných ploch jsou doplněny dlažbou, která se hojně vyskytuje v dané lokalitě a je i z ekonomického hlediska nejvýhodnější. Základními materiály by tedy měly tvořit kámen a kamenivo, dřevo, mlat, beton a žulové kostky. Po úpravě přilehlé vysoké zeleně předpokládáme zpětnou recyklaci dřeva v podobě kmenů a upravených stromových torz použitelných v areálu parku.

Sezónost a správa parku
Návrh počítá s celoročním fungování areálu, což je ideální zejména z ekonomického hlediska. Vyvýšenina v létě slouží jako ideální místo pro piknik a posezení na trávě při chytání slunečních paprsků. V zimě naopak slouží jako to správné místo pro bobování a lyžování dětí. Multifunkční hřiště se zpevněným materiálově jednotným povrchem, kde se nachází basketbalové koše a branky, nám tvoří ucelený prostor, který se v zimním období může proměnit na umělé venkovní kluziště.

Současný stav dle územně-technických podkladů
Současný stav řešeného území je z pohledu Územního systému ekologické stability definován jako plocha 916-Pardubické Labe - Vodní tok, vodní plochy, dřevinné porosty s přirozeným složením, trávo-bylinné porosty, parkově upravené plochy. Dle Územního plánu města Pardubice aktuálního v době vytváření této dokumentace(podklad k 11/2015) se jedná o plochy RR - rekreační areály a plochy KR - zeleň krajinná rekreační.

Stávající stav areálu a okolí, prostor budoucího centra je uzavřený kruhový zelený prostor s teatrálním charakterem

Prostor působí jako koloseum, je uzavřený velkými vzrostlými stromy, které jakoby hledí na velké prázdné jeviště

Prostor budoucího relaxačního centra je v zeleném pásu krajiny, která se táhne podél Labe celými Pardubicemi

Hlavní koncept řešení areálu a jeho návazností vůči širšímu okolí je založen na vzpomínce a připomenutí původního meandru Labe patrného z histrorických map a navázání rekreačně-sportovních aktivit do blízkosti těchto míst

Jedím ze základních podkladů pro stanovení hlavní náplně centra byla analýza sportovně-rekreačního vyžití v širším okolí

Bližší analýza místa a historických map ukázala mírnou vyvýšeninu uprostřed areálu a průběh původního přirozeného koryta řeky

Idea parafrázování meandru a transformace vody do proudu lidských aktivit, se stala základní nosnou myšlenkou celého projektu

Prostorová skica areálu z ptačí perspektivy

Základní náplní celého relaxačního areálu je posilovací fitness prostor s parkourem, minigolf, velké multifunkční hřiště, hřiště pro děti s atrakcemi, petanque a objekt kavárny se zázemím.

Na hlavní části centra jsou navázány další prvky určené pro pikniky, posezení u ohně či pod vzrostlými stromy

Koncept krajiny ja navržen tak, aby co nejvíce zachovával stávající přirozený ráz prostoru

Jedinný objekt v prostoru je objekt kavárny se zázemím pro servis areálu

Dům je umístěn v pomyslném vrcholu bývalého meandru a kopíruje jeho tvar, proto půdorysný tvar objektu je kruhového charakteru

Kavárna je otevřena na dvě strany, do areálu směrem k venkovnímu posezení pod plachtami a k dětskému hřišti a pak do okolní vzrostlé zeleně, které nabízí posezení ve stínu stromů

Hlavním materiálem je přírodní kámen v gabionových koších, který pomyslně navazuje na sedimentaci kamenů v řece

Střecha je pak navržena jako zelená s šedivým oplechováním, na krajích je podepřena zkosenými sloupy připomínající svislé podpěry křídel letadel (odkaz na p.Lonka)

Hlavní materiály prostoru jsou voleny hlavně v přírodním charakteru

Prostor minigolfu je jako koryto řeky s přírodními překážkami

Multifunkční hřiště slouží pro hraní basketbalu, nohejbalu, fotbalu, volejbalu a dalších

Dětské hřiště je situováno poblíž kavárny a obsahuje spousty atrakcí pro děti všech věkových kategorií

Prostor pro fitness a parkour, kde můžete trénovat a posilovat svoje svaly

V posledním ostrůvku s aktivitami najdeme petanque, šachy a možnost posezení u hry

Posezení je v prostoru areálu řešeno dvěma způsoby, jako lavička na hraně gabionové zídky lemující areál či jako volně stojící mobiliář.

Umělé osvětlení je v prostoru rovnoměrně rozmístěno a osvětluje jak celý prostor tak i některé dílčí prostory

Doplňkový mobiliář je volen jednoduchého charakteru v kombinaci kovu a dřeva