Aktuální projekty

Dům na kopci

Vypadá jako by se v něm odráželo zapadající slunce ... dům je na kopci a může nerušeně pozorovat slunce

Vyjedeme kopec a jsme před brankou ...

Pokračujeme dále po silnici za dům ... jako by se začal schovávat

Po venkovním schodišti nahoru a jsme u terasy

Nakoukneme oknem dovnitř jestli jsou doma ... JSOU!

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Filip Kocourek, Jaroslav Dědič
Lokalita: Trutnov

Míříme do Podkrkonoší, do Trutnova. V okrajové části města vyrostl nový dům pro čtyřčlennou rodinu. Pozemek je na kopci a než se k němu dostaneme, musíme zdolat strmý výjezd nahoru. Přijíždíme k domu. Za druhou zatáčkou se objevuje špička domu. Dům je z ulice se jeví vyšší, je osazen do terénu a směrem z kopce jakoby roste. Spodní vstupní podlaží je zasunuto do terénu a je materiálově jiné než horní hmota, která je uskočena. Je z pohledových tvárnic. Spodní podlaží domu využívá přirozenou strmost pozemku. Hmota horního podlaží je řešena velice kompaktně a materiálově jednotně - z vlnitého lesklého plechu.

Najednou se otevírají pojezdová vrata a my parkujeme před vraty do garáže. Vystupujeme z auta a vidíme, že u vstupu se otevírají dveře. jsou to majitelé domu. Trochu mrholí a díky přesahu střechy spodního podlaží, tak mohou stát krytí venku. Jdeme dále.

Po vstupu do domu se ocitáme oproti schodišti, které je hned před námi. odložíme si kabáty napravo do prostorné skříně. Oproti skříním jsou velká zrcadla, která místnost zvětšují. Prostor zádveří je jakýmsi spojujícím uzlem mezi technickým zázemím a prostornou garáží ve vstupním podlaží. Ještě než půjdeme nahoru, nakoukneme ještě do prostoru věnovanému relaxaci a masážím. Jedná se o část domu, která je kompletně provozně oddělena a má část vnitřní i venkovní. Vstupujeme do hlavní místnosti a vidíme, že místnost opticky pokračuje dál do venkovního prostoru, kde je takové malé soukromé venkovní atrium. Okno je složeno na stranu a lehátko je napůl uvnitř a napůl venku. Je to skvělé, takhle si užít relaxaci i pod širým nebem.

Jdeme po schodech nahoru. Nad ním je okno, tak je schodiště příjemně osvětleno.Vystoupáme nahoru a ocitáme se ve vnitřním rohu domu. Rovně před námi a nalevo jsou prostory pokojů - noční klidová část domu. Jsou otevřeny dveře, tak jdou navazující prostory snadno přehlédnout až na konec. V tomto křídle je i pracovna a ložnice rodičů. Pokračujeme dále doprava a ocitáme se v prostoru kuchyně s jídelním stolem. Kuchyně je u stěny a má nad linkou okno s výhledem na vstupní parter domu. Dvěma dveřmi je místnost oddělena od obývacího pokoje s velkou prostornou pohovkou, krbem a televizním koutem. Oba tyto prostory jsou velkoryse proskleny na jihozápadní stranu a z obývacího pokoje je ještě výhled na město.

Škoda, že není lepší počasí, mohli bychom si jít sednout ven na terasu. Má kryté stínění, které v slunných dnech kryje i plochu oken. Snad příště. Usadíme se do pohovky, v krbu už jemně praská dřevo. Koukáme ven z okna, je pěkně vidět centrum města s věží kostela.

V Trutnově na Kryblici ... a ještě na kopci s výhledem na město

Podařilo se skloubit - využití značného svahu, orientace ke světovým stranám, výhled na město, soukromí

Příjezd a vstup je ze severní strany pozemku, do podzemního podlaží domu

Podzemní podlaží je spíše technické a pracovní - je zde prostor i pro masérnu se zázemím

Horní nadzemní podlaží je obytné s pokoji a ložnicemi se vstupem na zahradu

Schéma podzemního podlaží

Schéma nadzemního podlaží

Celkový pohled na dům umístěný na pozemku

Prostorový řez v místě vstupu v podzemním podlaží a spojujícím koridorem v nadzemním podlaží

Řez garáží a masérnou v podzemním podlaží, obytnými místnostmi a ložnicí v nadzemním podlaží

Fasáda domu horního nadzemního podlaží je z vlnitého plechu

Lícové pohledové zdivo je pak na severní straně u vstupu/vjezdu suterénního podlaží

Fyzický model domu s pozemkem

Dům s páteří

Dům s páteří se nachází nedaleko Prahy, ve Zdiměřicích

Pozemek se nachází ve velice různorodém prostředí a jedním z hlavních principů návrhu je využití potenciálu uvnitř svého pozemku

Od rušné ulice se pak dům jeví jako uzavřený a celistvý

Svou uzavřeností k ulici brání své vnitřní prostory, které jsou plně otevřeny do zahrady

Autor: Michal Rouha
Koncepce zahrady: Jitka Trevisan
Vizualizace: Pavel Vinter
Lokalita: Zdiměřice

Jedeme od Prahy na jih, směrem na Jesenici. Nachází se zde malá obec Zdiměřice. Po projetí rezidenční čtvrti s rodinnými domy a pár odbočení, přijíždíme k domu. Jsme na křižovatce a vidíme obrys domu za poměrně hustou zelení se stromy, které jakoby obemykali dům. Pomalu přijíždíme ze západní strany, dům je na první pohled hodně celistvý. Fasáda je hodně hmotná, nevidíme skoro žádné okna, vypadá jakoby se zalamovala. Parkujeme u vrat. Všímáme si, že dům směrem k nám má plný kamenný uskakující charakter a v každém uskočení je okno, kterým můžeme vidět dovnitř. Jakási úzká štěrbina. Kámen dominuje fasádě prvního nadzemního podlaží a druhé podlaží, jakoby se ztrácelo v nebi - je z leštěného kovu.

Otvírají se dveře, majitel nás vítá a my jdeme dovnitř.

Vstupní chodba působí díky hornímu světlíku velice světle, paprsky slunce dopadají na dřevěnou podlahu a vykreslují její krásnou dubovou strukturu. Na konci chodby vidíme průhledem do zahrady … je to jako okno, které nás vítá. Vidíme venku stín stromu na dřevěné palubě s židlí, za palubou vodní hladinu, trávu… jdeme dále a ocitáme se u velké prosklené stěny. Je to neuvěřitelný kontrast. Oproti tváři domu směrem do ulice, kde se jeví uzavřeně, je zde dům široce otevřen do zahrady. Nalevo vidíme přes dveře vidíme jakousi relaxační zónu s bazénem a posilovnou … okna jsou dokořán. My pokračujeme dále chodbou a míjíme schodiště, které je shora osvětleno a působí velice světle. Nahoře je soukromá část s pokoji a pracovnou.

Otevíráme dveře a jsme v kuchyni. Vidíme, že prosklená část se dá kompletně otevřít a my tak můžeme být skoro jako venku. V místnosti je velký stůl s dřevěnými židlemi, jednoduchá bílá prostorná kuchyňská linka. Světlo do prostoru přichází několika směry. Přes úzkou jižní štěrbinu, přes velké východní prosklení a přes střešní světlík, který vede podél bílé stěny, kterou osvětluje. Přes posuvné dveře vidíme do další místnosti, je vidět knihovna a televizní kout s pohovkou a křeslem. Obě místnosti jsou variabilně propojitelné přes dvoje posuvné dveře.

Jdeme ven, po dřevěné palubě ke stolu si sednout. Rozhlížíme se kolem sebe a uvědomujeme si, že jsme vlastně v samém těžišti celého pozemku. Dům nás obemyká ze dvou stran, zbylé dvě doplňuje vyšší zeleň a zahradní přístřešek s letní kuchyní, který charakterově doplňuje dům a tvoří tak vyvážený protipól na druhé straně pozemku.

Sluneční paprsky se odrážejí o vodní hladinu a je cítit čerstvý vzduch. Majitelé už na podnose nesou kávu. Je skvělá, až z Kolumbie. 

Základní kostrou domu je plná páteřní uskakující zeď bežící kolem frekventované ulice, dům má pak možnost se velkoryse otevřít směrem do soukromé zahrady

Prvotní skicy návrhu

Na pozemku jsou umístěny dva objekty - rodinný dům a zahradní přístřešek s letní kuchyní, mezi nimi je obytný prostor zahrady s vodní plochou a velkou pobytovou terasou

Vstupní podlaží domu s fitness, technickým zázemím domu, dvojgaráží, skladovacími prostory, hygienickým zázemím, kuchyni s jídelním stolem a obývacím pokojem

Druhé nadzemní podlaží patří soukromé části domu s ložnicí se šatnou, koupelnou, pracovnou a pokojem

Technologie pro dům a hlavně fitness s bazénem je umístěna v podzemí

Řezopohled celým pozemkem - oba objekty jsou otevřeny dovnitř, uzavřeny směrem ven

Řezopohled vedený v místě hlavního vjezdu do domu

Pracovní model v měřítku 1:50

Pracovní model v měřítku 1:50

Žít mezi stěnami

Koncepce návrhu rodinného domu je založena na principu velkých stropních desek, které jsou podpírány čistými kvádry stěn

Tektonika vertikálních a horizontálních konstrukcí je tak jasně čitelná v každém místě domu

Hlavní denní obytná část domu je variabilně propojitelná/oddělitelná podle toho jakým způsobem bude prostor využíván

V interiéru můžeme vidět i materiály, které tvoří venkovní tvář domu, jako jsou například vláknocementové desky za zrcadlem

Autor: Michal Rouha
Autoři rodinného domu: Petra Zajíčková, Michal Rouha
Spolupráce: Filip Kocourek, Jaroslav Dědič
Vizualizace: Jakub Komrska
Lokalita: Holoubkov

Zadáním bylo navrhnout interiér rodinného domu v holoubkově. Rodinný dům je situován v malé obci s výhledem na blízký rybník. Parcela rodinného domu je orientovaná v ose S-J, kde hlavní vstup na pozemek se nachází na jihu. Výhled na rybník je pak směrem na sever.

Interiér domu a vlastně celého domu je v konceptu navržen jako jednoduchá stropní deska, která je podpírána bloky stěn. Stěny pak vybíhají i mimo vnitřní objekt a přirozeně tak eliminují hranice mezi interiérem s exteriérem. Díky velikým oknům a interiérovým i exteriérovým dveřím, které probíhají od podlahy až k rovině stropu, je tímto základní idea ještě více podpořena.

Dispoziční řešení je velice velkorysé a dům tak má možnost pojmout kromě převýšeného prostoru s galerií, obytným prostorem s velkou knihovnou, soukromého křídla s šatno rodičů, ložnicí a koupelnou, pokoji pro děti a hosty, také malé fitness s hygienickým zázemím, prostornou garáž pro dvě auta a velkou dílnu. Jednotlivé prostory jsou pak funkčně i opticky děleny rovnými stěnami probíhající domem, které jsou materiálově odlišeny.

V základním návrhu by se mělo jednat o charakter horizontálního dřevěného obložení a vláknocementových pohledových desek v přírodním charakteru. Stropní deska je pak navržena jako čistě bílá rovná deska s přesahy a světlíky, které dostávají světlo i do centrálních částí dispozice. Dalším základním materiálem v interiéru je pak dominantní betonová podlaha, která přiznává svůj nedokonalý ale přesto krásný charakter. K němu jsou pak doplněny další doplňující materiály - dubové vestavěné i volné zařizovací prvky a skříně, dekorační stěrky a bílý jemný heraklith v podhledové rovině.

Místo stavby je na krásném místě v těsné blízkosti rybníka

Koncepce výrazných stěn, které tvoří příběh domu, prochází z exteriéru až do interiéru

Dům je koncipován jako přízemní s velkým převýšeným obytným prostorem v centrální části, na který navazují tři základní křídla - 1) relaxační a odpočinkové křídlo, 2) soukromá část pro rodiče s vlastní koupelnou a šatnou, 3) oddělenou část dětí s hosty a technickým zázemím s dílnou a s garáží

Do převýšeného hlavního obytného prostoru se vejde i galerie s pracovnou

Axonometrie domu s vnitřním vybavením domu

Základními materiály interiéru, ale i exteriéru dominují vláknocementové desky, dřevěné obložení a beton; tyto materiály pak doplňují pohledové stěrky, bílý heraklit a kov

Vnitřní vybavení pokoje pro hosty, dětských pokojů a velké koupelny

Hlavní interiérové prvky v centrálním obytném prostoru

Zařízení relaxační části s knihovnou a posilovnou

Oboustranná otevřenou šatnu, s otevřenou koupelnou a prostornou postelí najdeme v soukromé části rodičů

Řezopohled: ložnice - obytný převýšený prostor s galerií - relaxační část

Řezopohled: dílna - pokoj pro hosty - dětské pokoje - koupelna - obytný prostor

Řezopohled: koupelna - centrální chodba - šatna u vstupu - vstupní prostor domu

Betony už jsou vylité, základní stěny stojí - pohled do centrálního obytného prostoru

Pohled od budoucí kuchyně směrem do relaxační části

Pohled směrem k rybníku

Centrální propojující chodba s velkým světlíkem

Kanceláře TGS

Návrh nových kanceláří pro firmu TGS se snaží reflektovat prostředí a přístup, ve kterém se firma pohybuje

Jako strojařská firma hlavně pracuje se surovými materiály v jejich přirozeném stavu, tak i celkový návrh s tímto aspektem pracuje a dál rozvíjí

Koncept je založen na přiznání vlastní ocelové nosné konstrukce haly, přiznání veškeré technologie a technických instalací v interiéru

Do hlavních prostorů kanceláří v druhém nadzemním podlaží jsou vloženy dílčí subprostory/boxy/místa, které jsou v lehkém kontrastu oproti základní stavební kostře

Tyto boxy pak hlavní prostor člení, ohraničují a definují celkovou náplň kanceláří

Základním charakteristickým materiálem boxů je zbarvená osb deska s prokreslenou strukturou desky

Uvnitř největšího boxu se nacházejí hlavní zasedací místnosti

I díky těmto boxům se můžeme dostat do vyšší úrovně, nad boxy, a vidět vše z nadlehu

Jedním z hlavních akustických prvků interiéru je heraklitový podhled, který celý prostor utlumuje a díky tomu vzniká v open-space ideální pracovní prostředí

Máme schůzku ... jedeme do Mýta u Rokycan do firmy TGS. Přijíždíme od křižovatky a vidíme velké haly. Míjíme je, skoro si jich nevšimneme, jsou to klasické výrobní haly. Navigace nás navede před jednu z nich. Vystupujeme z auta a vidíme unifikovaný trapézový háv objektu a skromný nepatrný vstup, ze kterého vychází pan ředitel a vřele nás vítá.

Jdeme dovnitř, svět se úplně proměnil. Je to tu jiné než jsme čekali. Spíše jsme toto nečekali. Hned na nás dýchla přátelská atmosféra. Po pravé straně za odhrnutým závěsem sedí několik lidí u stolu a povídají si. Sedí výše jako v klasické jídelně, avšak atmosféra s hřejivým světlem zavěšených žárovek kantýnu zpříjemňuje. Po levé straně kantýny se otevírá okno ze stěny, hele uvnitř za stěnou je kuchyně. Otočíme hlavu a na druhé straně hrají dva lidi ping-pong. Nad hlavou je v díře ve stropě vypnutá síť a v ní někdo leží, asi relaxuje. Nastupujeme na schodiště, je to dominanta vstupního prostoru s plným zábradlím a vyfrézovaným logem. Dotknu se zábradlí. Chladí, je z oceli. Vyjdeme nahoru na jakousi spojovací lávku, ta spolu s prostorem s relaxační sítí dělí prostor open-space.

V prostoru kanceláří vidíme dva boxy s černě natřených osb desek a jeden větší podlouhlý zelený, který je hodně prosklený a skrz něj vidíme až do výrobní části haly. Jdeme dále kolem jednoho černého boxu a vidíme, že v něm je integrována malá kuchyňka, nika na sezení a spoustu vestavěných skříní s úložným prostorem. U všech boxů jsou ze stran přidružena schodiště, po kterých se dá vystoupat ještě o kus výše. Snad nám to tam také ukáží. Kolem nich jsou pak po celém patře rozesety pracovní stoly s židlemi. Celý prostor působí utlumeně, napomáhají tomu heraklitové desky v podhledu i gumová penízková podlaha na zemi. Není zde žádný hluk.

Konstrukce haly je odhalena a natřena kovářskou černí. Nic se zde nezakrývá. Vzduchotechnika, trubky od topení, i vedení kabelů k zásuvkám je přiznané. Technologie i použité materiály si zde na nic nehrají a osobitě reprezentují v prostoru svůj charakter a svoji funkci.

Vstupujeme do nitra zeleného boxu přes velké prosklení do jedné ze zasedacích místností. Místnost je celá černá. Jehlanový molitan na stěnách a na stropě v kombinaci s černým kobercem udávají směr, kam mají směřovat naše oči - průhled do haly tvoří jakýsi orámovaný obraz. Usedneme za stůl, ten má krásnou dubovou desku s vygravírovanou grafikou. Dřevo působí velice elegantním a hřejivým dojmem.

"Ještě než začneme, dáte si kávu nebo čaj? ... ... ..."

Dílčí prostory vedoucích týmů v open-space jsou volitelně zatažitelné akustickými divadelními závěsy.

V přízemí se pak nachází prostorná kantýna s barovým sezením a jinou atmosférou díky použitým žárovkám

Nábytek jídelny je navržen z plechových židlí a stolů s dubovými masivními deskami

Heraklitové desky jsou v přízemí použity jako obklad stěn i dveřního křídla

Prostory hygienických a technických zázemí jsou laděny v jednoduchých, přesto výrazných utilitárních barvách

Například prostor mužských toalet je navržen v černé barvě

Jedna část přízemí je navržena pro aktivní relax s pinpogovým stolem

Obě patra nejsou propojeny jen hlavním schodištěm, ale i dírou ve stropě, kde se nachází pobytová relaxační síť

Vstupní partie s jídelnou a relaxačním prostorem jsou chodbou dále propojeny s výrobní halou, kde hlavní výraz prostoru tvoří zářivková svítidla

Autor: Michal Rouha
Autoři základní koncepce: Michal Rouha, Martin Chlanda, Jana Fischerová (atelier Povětroň)
Spolupráce: Lucie Ráchel Dřevíkovská

Snaha byla vytvořit neotřelé kanceláře, které charakterizuje specializaci firmy jež je obývá. A jelikož jako strojařská firma hlavně pracují se surovými materiály v jejich přirozeném stavu, tak i celkový návrh s tímto aspektem pracuje. Koncept je založen na přiznání vlastní ocelové nosné konstrukce haly, přiznání veškeré technologie a technických instalací v interiéru a použití základních surových stavebních prvků s propsanou strukturou. Do těchto prostor jsou pak vloženy dílčí subprostory/boxy/místa, které jsou v lehkém kontrastu oproti základní stavební kostře. Ty pak hlavní prostor člení, ohraničují a definují celkovou náplň kanceláří.

Přízemí s jídelnou, relaxačním prostorem, šatnami, sklady, hygienickým a technickým zázemím

Půdorys druhého nadzemního podlaží s kanceláři a dělícími boxy

Pobytové plochy na boxech sloužící k relaxaci i práci

Prostorové řezové schéma prostor

Řezový prostorový pohled vstupní částí, schodištěm a hlavním boxem se zasedacími místnostmi

Dělící box s hygienickým zázemí, sedací nikou a úložnými skříněmi

Dělící box s hygienickým zázemím, archivem, kuchyňkou a sedací nikou

V největším boxu jsou navrženy prostory zasedacích místností s výhledem do výrobní haly

Atypické stoly s kovovou jeklovou konstrukcí a překližkovou deskou, která se pro jedno pracovní místo spotřebuje bezezbytku

Tři odstíny dubu

Kdo by nechtěl mít mezonetový byt na horách ...

Jeho moderní podoba má reflektovat jak požadavky klienta, tak na okolní charakter místa a přírodní materiály

Autor: Michal Rouha
Spolupráce: Filip Kocourek, Jaroslav Dědič
Vizualizace: Pavel Vinter
Lokalita: Orlické hory

Zadáním bylo navrhnout interiér mezonetového bytu. Nová jednodušší dispozice měla více reflektovat požadavky klienta a představy o apartmánu umístěného v samotném srdci východočeských orlických hor.

Jsme venku. Konečně opět na horách! Je cítit svěží horský vzduch a mráz trochu štípe do tváří. Otvíráme dveře domu a jdeme po schodech na horu. Vstupní část je společná pro dva apartmány, takže jsme prakticky už v polo-soukromé části. Otvíráme dveře od apartmánu a nacházíme se v zádveří, které je jasně vymezeno šedivými skříňovými prvky a šedivou keramickou dlažbou. Je opticky patrné vymezení tohoto prostoru. Zavřeme za sebou dveře a v ten moment zjistíme, že můžeme přehlédnout celý byt až k oknu v obytném prostoru. Je tu jakési interiérové okno. Sundáme si bundu, pověsíme ji na věšák, sundáme boty. Pokračujeme dále do kuchyně. Obcházíme jakýsi centrální box a vidíme, že je obsluhovatelný z více stran. Mění se i materiál. Dalším prostorům dominuje dřevěný vestavěný nábytek s tmavě dřevěnou podlahou. Kuchyně je jednoduchá linka. Ta ale dále pokračuje až pod schody, kde se mění v místo s polštáři. Ideální místo na relax. Průhledem na druhou stranu vidíme přes dveře koupelnu, která je řešena střídmými a přírodními materiály. Jdeme dále do obytného prostoru a dřevo jde s námi - celý strop je obložen světlým dřevem. Je to zajímavý přechod dřeva - tmavá podlaha přechází v přírodní vzhled nábytku ve středních tónech a dál pokračuje jako světlý obklad stropu. V obytné části je vidět jídelní stůl s lavicí. Ta je tady na horách typická, ta nesmí chybět. U okna je rohová pohovka. Pár metrů před oknem je do prostoru stočeno dřevěné schodiště. Je řešeno transparentní formou, tak nedělí místnost, ale je jeho součástí. Vystupujeme po schodišti nahoru. Od obytného prostoru nás dělí jen lehká textilní síťovina. Držíme se madla na stěně, ze kterého zespodu vychází světlo a osvětluje tak celé schodiště. Dřevěný podhled putuje po bytu nahoru s námi. Nahoře pak najdeme pokoj a ložnici.

Asi si půjdeme lehnout. Máme za sebou náročný, ale krásný lyžařský den.

Lokalita: Orlické hory

Zákadními pricnipy návrhu jsou otevřený půdorys, jednoduchá hierarchie a prolínání funkčních prostorů

Půdorys vstupního podlaží s hlavním obytným prostorem a koupelnou

Půdorys podkrovního podlaží s pokoji

Řez s pohledem do koupelny, na kuchyni, obytnou lavici, schodiště, televizní kout a v patře do ložnice a dalšího pokoje

Řez vedený v pohledu na pohovku, jídelní stůl, vstupní prostor se skříněmi, koupelnu a v patře s pokoji

Jednoduchá axonometrie vnitřního prostoru

Hlavnímu obytnému prostoru dominuje otevřené schodiště, které je osazeno mezi televizní kout a obytnou lavici navazující na kuchyňskou linku, naproti schodišti je situována pohovka a jídelní stůl s lavicí

Podkrovní prostor s dvěma pokoji je řešen jednoduše s důrazem na funkční využítí pro různé obyvatele apartmánu

Městské zásahy Trutnov 2016

Městské zásahy Trutnov 2016

NÁPADY PRO LEPŠÍ MĚSTO - URBAN INTERVENTION, IDEAS FOR BETTER CITY

Městské zásahy jsou otevřeným projektem, který vznikl v roce 2007 v bratislavském ateliéru Vallo Sadovský. Po velkém úspěchu v Bratislavě byl projekt reprízován v Praze, Brně, Jablonci nad Nisou, Kladně a dalších městech. Letos se bude díky spolku TUarch konat i v Trutnově. Hlavním cílem akce je najít ve městě problematická místa a navrhnout řešení, která by je mohla zkultivovat a zpříjemnit tak obyvatelům jejich každodenní život.

Spolek TUarch, tvořený trutnovskými rodáky a architekty, přináší projekt Městské zásahy do Trutnova poprvé a rovnou s workshopem, promítáním, výstavou i veřejnou besedou. Nejen ta by měla podnítit diskuzi a později i snahu o řešení problémů, na které mohou díky interaktivnímu webu mestskezasahytrutnov.cz upozornit laici i odborníci.

K zamyšlení nad stávajícím fungováním veřejného prostoru jsou vyzváni architekti, umělci, studenti a zejména všichni obyvatelé Trutnova, kteří nejlépe vědí, na jakých místech potřebuje Trutnov „zásah“. Na webových stránkách projektu mohou sdílet zkušenosti s konkrétními místy po celém městě. Může se jednat o špatně udržovaný park, nevyužívané budovy či nebezpečnou ulici, každé město něco trápí. Úkolem projektu je vyzvat místní i ostatní architekty, aby bezplatně navrhli, jak tato místa vyléčit. Všechny návrhy pak budou k vidění na říjnové výstavě v centru města. „Nemůžeme zajistit, aby všechna přání byla splněna. Můžeme však zcela konkrétně zacílit na bolavá trutnovská místa, se kterými se dennodenně potýkáme. Cílem je najít problém a umět jej pojmenovat,“ vysvětluje Michal Rouha, jeden ze zakladatelů spolku TUarch.

V červenci bude uspořádán i workshop, v rámci kterého vznikne nový dřevěný mobiliář či umělecká instalace oživující nábřeží řeky Úpy. Městské zásahy budou zakončeny v říjnu výstavou všech návrhů.

„Přivést projekt Městské zásahy do Trutnova hodnotím jako výborný nápad. Spolupráce odborníků na tuto problematiku s obyvateli Trutnova, kteří nejlépe zhodnotí, co je zde skutečně trápí, je velmi smysluplná. Líbí se mi také, že bude zapojena i mládež. Společně totiž vytipují „bolavá“ místa a navrhnou pro ně lepší architektonické řešení, které bude splňovat požadavky moderní doby,“ uvádí starosta města Trutnov, Ivan Adamec.

Poster k zahajovacímu večeru

Čtvrtek 19. května 19.00, klub Kabinet, Pavla Křížkovského 237/1, Trutnov

Projekt Městské zásahy Trutnov 2016 odstartoval úvodní přednáškou a besedou s organizátory akce, trutnovskými rodáky a architekty Michalem Rouhou, Janem Veisserem v klubu Kabinet. Hlavním tématem byl veřejný prostor v Trutnově a otázky: Jaká jsou bolavá místa našeho města? Jak je možné tvář veřejného prostoru ovlivňovat a jak se může zapojit skutečně každý?

Součástí večera byla projekce inspirativního dokumentárního filmu Urbanised. Kdo má výsadu udávat tvar a tvář našich měst a jakým způsobem to dělá? Jaký vliv má vzhled a koncepce měst na naše životy? Dokument zkoumá širokou škálu urbanistických projektů ve dvanáctce měst napříč celou planetou, od iniciativ zasahujících do masivní infrastruktury až po dočasné zásahy. Urbanised tak otevírá globální diskuzi o budoucnosti našich měst.

Na webových stránkách www.mestskezasahytrutnov.cz je možné až do 31. 8. 2016 přidávat podněty na místa v Trutnově, která potřebují z různých důvodů zásah. Zároveň ke sběru podnětů budou sloužit mapy umístěné na významných místech města. Na nich budou moci zájemci označit špendlíkem místa, která by si podle nich zasloužila pozornost.

Tento sběr podnětů bude sloužit jako databáze problematických míst, ale i jako inspirační zdroj pro hlavní část Městských zásahů Trutnov 2016 – samotné autorské návrhy.

Webové rozhraní www.mestskezasahytrutnov.cz, kde se sbírají podněty a kde jsou i další informace o akci

V průběhu června byla zveřejněna výzva architektům, studentům, umělcům a dalším, aby na libovolné místo navrhli svůj architektonický zásah. A rozhodně nemusí jít o velký projekt, i malý a levný zásah může často způsobit velké pozitivní změny. Dokladem mohou být výsledky z Městských zásahů, které již proběhly. Při nich se řadu projektů podařilo posunout až do realizace. „Někdy stačí pár stromů, lavička na správném místě nebo úprava režimu dopravy a pěších propojení. Jde o to objevit a využít potenciál jednotlivých míst,“ dodávají organizátoři akce. Uzávěrka pro odevzdání návrhů je stanovena na 18.9. 2016. Autoři vytvářejí své návrhy bez nároku na honorář. „Není to architektura zadarmo, ale je to architektura jako dar městu,“ říká spoluautor ideje Městských zásahů architekt Matúš Vallo.

Plakát k červencovému studenskému workshopu u řeky

Od 16. do 23. července proběhl v Trutnově workshop, jehož ambicí bylo oživit nábřeží řeky Úpy. Během týdenní akce vzniklo 5 dřevěných objektů. Podoba vzešla z interakce místních obyvatel, studentů architektury a přizvaných odborníků.

Prvním je projekt s názvem ZELENÝ POKOJ - "Tento prostor u řeky je pokojem všech kolemjdoucích. Zve je, aby vybočili ze svého běžného směru, vešli dveřmi, které už něco pamatují, do neobjeveného prostoru pod korunami vzrostlých stromů, vyhlédli z okna na řeku a chvíli si odpočinuli u jednoho stolu..."

Druhým je VSTUP! - "Instalací je soustava zmenšujících se rámů, které vybízejí k průchodu z rušného města k řece."

Mezi jednotlivá díla přibyla i dřevěná platforma/paluba pro pořádání koncertů a dalších akcí.

Třetím v řadě je ŘEZ - "Dřevěná lávka s výhledem na vodní hladinu položená provokativně kolmo k proudu řeky i pohybu pasantů. V místě napojení na cyklostezku zpochybňuje její nadřazenost a vzbuzuje zvědavost: Za hranou se ukrývají původní kamenné schody vedoucí až k vodní hladině."

Čtvrtým dílem je KOSTKA - "Kostka svou jednoduchostí vyzývá zároveň ke hře i odpočinku. Dřevěná konstrukce rámuje průhled na alej stromů a opticky se vymezuje vůči řece a cyklostezce, zároveň svým řídkým laťováním nechává splynout prostor uvnitř i vně."

Posledním je ZAŠÍVÁRNA - "Zašívárna zahrnuje tři instalace ukryté před zraky těch, kdo ji nehledají. První z nich je dvoumístné lehátko navržené tak, aby se na něm dalo pohodlně sedět i ležet. Druhou instalací je lavička - odměna pro ty, kteří se k ní přebrodí přes řeku. Těm by patřila i třetí instalace - houpačka prostě zavěšená nad řekou - na kterou dnes už jen vzpomínáme."

Výstava celého projektu proběhla v listopadu roku 2016 ve veřejném prostoru v centru města, konkrétně před kulturním centrem UFFO. Projekt představoval velké množství nápadů věnovaných městu a může se tak stát odrazovým můstkem pro zlepšení konkrétních míst.

TUarch, z.s.

Ing. arch. Michal Rouha
Ing. arch. Jan Veisser
Ing. arch. Benedikt Markel
Fotografie: Benedikt Markel

Autoři ideje Městských zásahů: Ing. arch. Matúš Vallo a Ing. arch. Oliver Sadovský (Vallo Sadovsky Architects)

Kontakt:
E: zasahy@tuarch.cz
T: +420 776 760 280

Projekt se může uskutečnit díky podpoře města Trutnov.

Relaxační centrum Lonkovka

Relaxační centrum je umístěno v Pardubicích v dolní části Polabin u ulice Lonkova, která se jménem odkazuje na pardubického konstruktéra letadel

Hlavní vstup do areálu je od sídliště Polabiny, kde nás vítá označení centra "Lonkovka" a ocitáme se v blízkosti hlavní budovy s kavárnou a zázemím

Druhý vstup do rekreačního parku je ze západu a je bezbariérový, po vstupu se nacházíme u části s outdoorovým minigolfem

Autoři: Michal Rouha, Jakub Heidler
Krajinářská koncepce: Jitka Trevisan
Vizualizace: Dušan Marcinko
Spolupráce: Jiří Dvořák - projektová příprava
Lokalita: Pardubice, Polabiny

Architektonická vyzvaná soutěž - 1.místo

Přicházíme na místo činu, je cítit čerstvý vzduch blízké řeky, vůně stromů kolem. Stín zeleně skýtá příjemné útočiště s výhledem na prosluněnou planinu. Přístup z místní komunikace je výškově oddělený, okolní pozemky leží o několik metrů níže. Z jakého důvodu zde vznikl takový “teatrální” prostor, proč svah tvoří jakési polokruhové hlediště, které vyhlíží na zatím prázdné jeviště? Vstupujeme do další části Polabin, nacházíme zajímavé prostředí dirt-parku, dle plánovaných záměrů si představujeme diskgolfové hřiště. Lidé se zde okolo prohání na bruslích, venčí psy a nebo se jen tak prochází. Lokalita je plná krásných míst, nestálo by za to je všechny propojit, navěsit je jako korálky, propojit jedním příběhem?

Polabiny
Zkoumané pozemky mají několik vstupů do území. Je zde napojení na místní komunikaci v blízkosti parkoviště a bytových domů v severní části. Dále je oblast polokruhově ohraničena stromořadím, ve dvou místech se však otevírá k řece. Odsud pokračují vyšlapané cesty k pobřežní upravené asfaltové cestě. Dokážeme najít původní činitel, který dal vzniknout morfologii terénu a uspořádání místa jako takového?

Obnova koryta původního Labe
Po návštěvě řešeného území a bližším prozkoumávání starých map jsme si uvědomili, jak se historie říčního koryta vepsala do nížiny kolem řeky. Pozice stromů a terénních úprav jasně ukazují, kudy voda dříve proudila. Záměrné či přírodní narovnání toku vedlo k jednodušší splavnosti a údržbě řeky. Poetické zákruty se však z místa vytratily, zůstaly zde jen stopy, jakýsi otisk.

“Staronový meandr”
Dříve zde tekla řeka, kroutila se, tvořila zajímavá místa. Nyní je však tento proud vody nahrazen životem a pobytem lidí. Budoucí rekreační areál u ulice Lonkova je v lokalitě situován v prostoru zaniklé říční zákruty a vytváří tak prostor pro budoucí meandr různorodých aktivit. Krajinou na místo řeky nyní proudí rodiny s dětmi, které si hrají na prolézačkách, školáci mladší i starší, tety klábosící v kavárně. Senioři pozorující krajinu odpočívají ve stínu stromů na břehu koryta “nové řeky/nového meandru”. V těžišti meandru, kolem kterého se koryto řeky přirozeně ohýbá, řeka si sama nachází nejmenší cestu odporu, jsme vytvořili “vyvýšeninu, menší kopeček”. Toto vyvýšené místo je patrné i z historických map. My ho vytváříme přebývající zeminou z výkopových prací celkové revitalizace. Z vrcholu je možné přehlédnout celý prostor, pohlédnou do blízkých Polabin a lépe porozumět vztahu řeky k městu.

Nová náplň zapomenutého koryta
Návrh umístění různorodých aktivit do plochy “nového koryta”, které nebudou striktně odděleny, ale budou naopak podněcovat k mezigeneračnímu střetávání, senioři hlídající děti, mladší školáci soupeří se staršími, celá rodina si zde najde zábavu . Na ploše najdeme venkovní posilovnu, minigolf, multifunkční hřiště(basketball, fotbal, nohejbal), plochu pro petanque i házení podkovou, dětské hřiště, plochu k setkávání - náměstí a mnoho míst k sezení jak ve volném prostranství, tak v příjemném stínu pod stromy. V prostoru areálu je vyhrazeno i místo pro čas trávený u tepla ohně. V jižní části řešeného území, avšak v dostatečné vzdálenosti od vysoké zeleně, je vytvořena jakási prohlubeň/ďolík, který vytváří svým charakterem přirozenou clonu od okolního dění. Vytváří tak klid pro posezení s přáteli.

Kavárna a údržba parku
V kulminačním bodě - vrcholu meandru, kde proudila voda, kde se vytvářeli víry, kde se v návrhu nachází místo s největší koncentrací proudících aktivit, jsme v blízkosti terénního zlomu a vysoké zeleně umístili kavárnu a zázemí pro údržbu parku. Tvar budovy kopíruje proud a tvar meandru. Směrem do volného prostranství před objektem v jeho těsné návaznosti je navrženo náměstí, multifunkční plocha určená k pobytu, hraní a setkávání lidí. Lidé také mají možnost si posedět i pod vzrostlými stromy na druhé straně objektu, ve stínu a v relativním klidu od dění v rekreačním centru.

Čím je charakteristická řeka, břehy?
Jednotlivé prvky mobiliáře jsou tvořeny přírodními materiály v kombinaci s minerálními povrchy, které vycházejí z konceptu usazených a naplavených písků či vyhlazených oblázků říčního dna. Povrchy a obrubníky zpevněných ploch jsou doplněny dlažbou, která se hojně vyskytuje v dané lokalitě a je i z ekonomického hlediska nejvýhodnější. Základními materiály by tedy měly tvořit kámen a kamenivo, dřevo, mlat, beton a žulové kostky. Po úpravě přilehlé vysoké zeleně předpokládáme zpětnou recyklaci dřeva v podobě kmenů a upravených stromových torz použitelných v areálu parku.

Sezónost a správa parku
Návrh počítá s celoročním fungování areálu, což je ideální zejména z ekonomického hlediska. Vyvýšenina v létě slouží jako ideální místo pro piknik a posezení na trávě při chytání slunečních paprsků. V zimě naopak slouží jako to správné místo pro bobování a lyžování dětí. Multifunkční hřiště se zpevněným materiálově jednotným povrchem, kde se nachází basketbalové koše a branky, nám tvoří ucelený prostor, který se v zimním období může proměnit na umělé venkovní kluziště.

Současný stav dle územně-technických podkladů
Současný stav řešeného území je z pohledu Územního systému ekologické stability definován jako plocha 916-Pardubické Labe - Vodní tok, vodní plochy, dřevinné porosty s přirozeným složením, trávo-bylinné porosty, parkově upravené plochy. Dle Územního plánu města Pardubice aktuálního v době vytváření této dokumentace(podklad k 11/2015) se jedná o plochy RR - rekreační areály a plochy KR - zeleň krajinná rekreační.

Stávající stav areálu a okolí, prostor budoucího centra je uzavřený kruhový zelený prostor s teatrálním charakterem

Prostor působí jako koloseum, je uzavřený velkými vzrostlými stromy, které jakoby hledí na velké prázdné jeviště

Prostor budoucího relaxačního centra je v zeleném pásu krajiny, která se táhne podél Labe celými Pardubicemi

Hlavní koncept řešení areálu a jeho návazností vůči širšímu okolí je založen na vzpomínce a připomenutí původního meandru Labe patrného z histrorických map a navázání rekreačně-sportovních aktivit do blízkosti těchto míst

Jedím ze základních podkladů pro stanovení hlavní náplně centra byla analýza sportovně-rekreačního vyžití v širším okolí

Bližší analýza místa a historických map ukázala mírnou vyvýšeninu uprostřed areálu a průběh původního přirozeného koryta řeky

Idea parafrázování meandru a transformace vody do proudu lidských aktivit, se stala základní nosnou myšlenkou celého projektu

Prostorová skica areálu z ptačí perspektivy

Základní náplní celého relaxačního areálu je posilovací fitness prostor s parkourem, minigolf, velké multifunkční hřiště, hřiště pro děti s atrakcemi, petanque a objekt kavárny se zázemím.

Na hlavní části centra jsou navázány další prvky určené pro pikniky, posezení u ohně či pod vzrostlými stromy

Koncept krajiny ja navržen tak, aby co nejvíce zachovával stávající přirozený ráz prostoru

Jedinný objekt v prostoru je objekt kavárny se zázemím pro servis areálu

Dům je umístěn v pomyslném vrcholu bývalého meandru a kopíruje jeho tvar, proto půdorysný tvar objektu je kruhového charakteru

Kavárna je otevřena na dvě strany, do areálu směrem k venkovnímu posezení pod plachtami a k dětskému hřišti a pak do okolní vzrostlé zeleně, které nabízí posezení ve stínu stromů

Hlavním materiálem je přírodní kámen v gabionových koších, který pomyslně navazuje na sedimentaci kamenů v řece

Střecha je pak navržena jako zelená s šedivým oplechováním, na krajích je podepřena zkosenými sloupy připomínající svislé podpěry křídel letadel (odkaz na p.Lonka)

Hlavní materiály prostoru jsou voleny hlavně v přírodním charakteru

Prostor minigolfu je jako koryto řeky s přírodními překážkami

Multifunkční hřiště slouží pro hraní basketbalu, nohejbalu, fotbalu, volejbalu a dalších

Dětské hřiště je situováno poblíž kavárny a obsahuje spousty atrakcí pro děti všech věkových kategorií

Prostor pro fitness a parkour, kde můžete trénovat a posilovat svoje svaly

V posledním ostrůvku s aktivitami najdeme petanque, šachy a možnost posezení u hry

Posezení je v prostoru areálu řešeno dvěma způsoby, jako lavička na hraně gabionové zídky lemující areál či jako volně stojící mobiliář.

Umělé osvětlení je v prostoru rovnoměrně rozmístěno a osvětluje jak celý prostor tak i některé dílčí prostory

Doplňkový mobiliář je volen jednoduchého charakteru v kombinaci kovu a dřeva