... the history of the first republic you can feel here at every step
Červený Kostelec je město v okrese Náchod v Královehradeckém kraji. Má okolo 8500 obyvatel a dělí se na sedm částí - Červený Kostelec, Bohdašín, Horní Kostelec, Lhota za Červeným Kostelcem, Mstětín, Olešnice a Stolín. Mezi známé pamětihodnosti města patří Kostel svatého Jakuba Většího na náměstí T.G. Masaryka. Poblíž řešené parcely Justovy vily se nachází Divadlo J.K.Tyla, které je městským kulturním centrem.
Řešený objekt se nachází v Červeném Kostelci na ulici 17.listopadu čp. 721.Jedná se o dvoupodlažní podsklepený dům s obytným podkrovím a sedlovou střechou. Objekt byl několik let nevyužíván a některé konstrukce proto degradovaly a nejsou schopny správně plnit svou funkci.
Hlavní vstup do domu se nachází v prvním nadzemním podlaží. Nástup do hlavní haly je skrz vyvýšenou verandu a vstupní vestibul. Hala je propojená se schodištěm, které prochází domem skrz všechna podlaží. Z ní se vstupuje do jednotlivých místností - v prvním nadzemním podlaží se původně jednalo o salon s jídelnou a kuchyni s prostorem pro služku. V jihovýchodní části objektu byla v tomto podlaží přidána v následujících letech přístavba pokoje, který je propojen s terasou. Schodiště s dřevěnými nášlapy je vloženo ve středové sekci severovýchodní části objektu. Podesta je vložena v oblouku, který vystupuje z fasády. Zrcadlo schodiště tvoří průhled přes všechna obytná patra.
Půdorys druhého nadzemního podlaží vychází z tvaru podlaží prvního. Na halu opět navazují obytné místnosti - původně pokoje dětí, hostů a ložnice. Z pokoje dětí je pak výstup skrz lázeň na verandu, která je propojená s terasou. Terasa vznikla přístavbou pokoje.
Ve třetím nadzemním podlaží, které je podkrovním, se nachází po výstupu ze schodiště malá hala, na kterou navazuje komora a vstup na půdu s otevřeným krovem. Krov je v dobrém technickém stavu. Do prostoru půdy byly vestavěny dvě jednoduché dřevěné konstrukce vytvářející malé skladovací prostory.
Sklepní prostor je rozšířeným půdorysným tvarem prvního nadzemního podlaží. Je do něj možný vstup průchodem z haly prvního nadzemního podlaží, ze samostatného vstupu u podesty schodiště a také přímo z terénu ve východní části objektu. V západní části sklepních prostor, které jsou více zapuštěny v terénu, se nachází obslužné prostory - původně sklad uhlí, koksu a potravin. Jihozápadní část objektu byla nejspíše využívána jako pobytová.
Z původních interiérových prvků jsou zachovány především okna (pravděpodobně včetně mříží), dveře (včetně klik a obložek), radiátory, dřevěné obložení a zábradlí schodiště. Nejvíce zachované jsou prostory vestibulu, haly a schodiště. Ve druhém nadzemním podlaží je v ložnici původní nábytková sestava. Okna jsou dřevěná špaletová. Je možné je zrepasovat a znovu použít. Dveře jsou dřevěné s obložkou a bylo by také možné je repasovat. Taktéž by bylo dobré zachovat původní obložení a interiérové detaily. Z exteriéru působí vila neudržovaným dojmem, na některých místech chybí parapety, omítka je popraskaná a objevují se na ni výluhy. Barva nejspíše původní není, dle návrhu měla být omítka a římsy ve dvou rozdílných odstínech s tím, že omítka na římsách měla být tmavší.
Střešní krytina se shoduje s původním návrhem - červená eternitová krytina s měděnými okapy a detaily. Není už ale v dobrém technickém stavu a přišla o svou původní barevnost. Střešní tašky jsou degradované a v některých místech porostlé mechem. Na fasádě se přibližně do výšky prvního nadzemního podlaží nachází kamenný obklad, který by nejspíš bylo po očitěštění a vyspravení zachovat. Zahrada je v zachovalém, ale nepříliš udržovaném stavu. V části zahrady, která přiléhá k ulici 17. listopadu jsou vzrostlé stromy a keře. V zadní části zahrady, která navazuje na přízemí objektu, je zpevněná plocha. Kolem celého domu je možné projít chodníčkem se schody vyrovnávajícími jednotlivé výškové úrovně.
1PP
V tomto podlaží jsme vytvořili malý byt se zázemím a kuchyní, která by se dala případně využívat i samostatně. Vstup do garsonky je jak ze zahrady, tak průchodem ze schodiště z vyšších pater. Prostor kuchyně a vstup do bytu byl upraven tak, aby bylo možné stěnu kuchyně využívat pro umístění skříně.
V případě bistra jsme vycházeli z prvotního schématu s barem ve středové částí, kde jsme prostor doplnili o základní kuchyni, zázemí, sklad a toalety. Vstup na upravený terén je skrz tři francouzská okna.
1NP
Prostor coworkingu je propojen s exteriérem skrz hlavní vchod do vily. Jde do něj také vstoupit pomocí schodiště v jižní části objektu, které vede na terasu.
Nástup přes hlavní vchod je v prostoru zasedací místnosti doplněn o chodbu, která bude prosvětlena průsvitnou příčkou. Toto řešení umožňuje oddělení přístupu do coworkingu mimo zasedací místnost, která se zároveň zmenší a nebude zabírat zbytečný prostor. U vstupu se také nachází šatna. Původní šatnu ze současného vstupu jsme přesunuli do haly bytů naproti schodiště.
Kuchyně se otevře do prostoru coworkingu třemi průchody, a tak se i více prosvětlí. Wc pro ženy bude napojené na kuchyni, WC pro muže pak na předsíň.
2NP
Schodiště je uzavřeno průsvitnou příčkou v oblouku, který je zrcadlením obloukové stěny schodiště. Ve vstupním prostoru je v nice přidána skříň s botníkem. Společná koupelna zůstává v původním místě, je zde vana, pračka a umyvadlo. Vedle této společné koupelny je umístěn dětský pokoj. Pokoj je pro děti samostatným místem, kde můžou společně trávit čas.
Ložnice se nachází v západní části objektu a sousedí s obývacím pokojem. Je zde umístěna samostatná koupelna se sprchovým koutem, záchodem, umyvadlem a bidetovou sprškou. Koupelna v ložnici by mohla být buď doplněna světlíkem v příčce, nebo vyrobena z průsvitného materiálu pro prosvětlení denním světlem. Obývací pokoj je prostorný, s jídelním koutem, krbem a původní nábytkovou stěnou z 50.let. Na obývací pokoj navazuje kuchyně. Ta je propojena s terasou francouzsýkmi okny. Vedle ní se také nachází zimní zahrada. Z kuchyně je průhled do zimní zahrady pomocí okna nad kuchyňskou linkou.
Podkroví
Schodiště je opět uzavřeno průsvitnou příčkou v oblouku. Z předsíně se vstupuje do hlavního pokoje s místy na spaní. Výstup do spacího patra je skrz schodiště umístěné před komínem. Spací patro je odděleno stěnou pro větší soukromí. Jednotlivá místa na spaní ve spodní úrovni by byla vyzvednuta nad úroveň vazných trámů. Kuchyně je prostorná, doplněná o místa na sezení a výstup na balkon skrz průchozí střešní okno. Koupelna je se samostatným WC a sprchovým koutem.
Než se začalo kreslit a navrhovat, provedl se poměrně detailní architektonicko-historický průzkum stavby. V rámci provedeného průzkumu, kdy jsme stavbu uváděli do kontextu minulosti, jsme se dostali k historii hlavního stavitele, jejího majitele, architekta provedené rekonstrukce a interiéru i celkového příběhu vily až po současnost. Celkový souhrn průzkumu jsme pak zpracovali do malé vázané knížky.
Tu si u nás v ateliéru můžete v klidu u kafe prohlédnout ...
... úryvek z knihy:
"Justova vila v Červeném Kostelci byla postavena v roce 1935 (stavební povolení bylo získáno v roce 1933). Majitelem pozemku a vily byl Jan Just, vnuk Antonína Justa st.
Žili zde společně s manželkou, Ludmilou Justovou. Jejich synem byl Jan Just ml., kterému objekt patřil od roku 1945. Justovi měli nejspíše ještě dceru Lídu (Lidušku), která je na fotografiích přiložených dále a dle informací rodiny ještě další dceru.
Stavitelem vily byla kancelář Roberta Dvořáčka, jako stavitelský znalec tehdy působil František Holý a Josef Vejr. Dle povolení byla stavba provedena podle dokumentace, s výškou podlahy stanovenou 200 cm nad terénem. Okna zřízena tak, aby se otevírala dovnitř. Kryt střechy tvrdý, barvy červené. Omítka a fasáda provedena tak, aby odpovídala celkovému vzhledu ulice.
Součástí stavby vily bylo i oznámení o oplocovacích pracích, kdy byl postaven plot s kamennou podezdívkou, železnou konstrukcí a drátěným pletivem."
Autoři: Michal Rouha, Magdaléna Přečková
Spoluprace: Marie Delongová, Hana Švehlová
Lokalita: Červený Kostelec